Názory k článku Rodili jsme v civilizované zemi

Jasně, když se Ti něco nelíbí drž hubu a krok nebo se odstěhuj na západ Jak je možné, že se lidé nestydí tohle vlbec vyslovit?

nejsi, u mě to bylo u obou dětí stejně

Na jednu stranu se píše, že tu lidský život není tolik ceněn. Na druhou stranu píše, že vybavení PA kritizují lékaři, že je nedostatečné. Ano, protože lidský život je tu ceněn. Ale to je jedno, prostě za každou cenu to tu není v pořádku.
"manželka odjela z Kocourkova pryč" "jen kočka si může dovolit speciální stehy"- dle mého rýpání

Musim jen souhlasit, na porod v Anglii jsem si nemohla vubec stezovat. Paradoxne jsem se citila v cizi zemi v porodnici mnohem lepe nez v jakemkoliv ceskem zdravotnickem zarizeni.Jeste nez jsem odjela do porodnice, tak se za mnou PA prijela dvakrat domu podivat a zkontrolovat me, v nemocnici jsem pak stravila pouze posledni hodinu meho porodu. A nasledna pece PA u nas doma....proste kdybych mohla, tak tu rodim znova:)

Ivčo, bohužel to je problém, protože si takhle vyškrtáš všechny porodnice ze seznamu...

Já jsem si vybrala tu "svoji" na základě toho, že jsem věděla, že za předpokladu, že bude vše v pořádku se mnou i s miminkem budu moci odejít v pohodě domů do 24 hodin po porodu. Věděla jsem, že to jde od PA i lékařů tam zaměstnaných, které jsem znala mimo lékařský proces. Ale rodit se mi tam moc nechtělo. Nakonec mi to vyšlo - přání bylo otcem myšlenka.

Ale je fakt, že i za těch 5 minut tam byly 3 momenty, kdy mě běhal mráz po zádech a děkovala jsem v duchu, že je to jenom taková chvilka:

moment 1. - P -6 minut, přicházíme, sestra (mladičká) požaduje, aby otec zůstal venku. Odmítám se ho pustit, nechci bez něj vkročit dovnitř. Sestra nakonec povoluje, že "kdyby teda přišla jiná maminka, on bude muset odejít". Kdybych se ho nedržela, nebude u porodu a nebude moci být s dcerou těsně po porodu, když ji budou ošetřovat...

moment 2 - P - 5 minut, chce sestra natočit monitor. Kontrakce mě přitom skládají k zemi, sestra mě strká ke křeslu s monitorem bez ohledu na cokoli... Odmítám si sednout, praská voda, rodím - tlačím. Sestra: Neroďte, tady nemůžete rodit!

moment 3 - 3 ženský mě dostrkají na křeslolehátko a položí mě. V tom mě přepadnou bolesti, nemůžu ležet, je to nesnesitelné. "Ležte, ať se paní doktorce dobře pracuje!" n zasahuje manžel a žádá, zda mě mohou vyšroubovat alespoň do sedu, abych neměla bolesti... Šroubují...

Paralelu s "deep comunism" vidí v tom, že naprosto není bráno v potaz, co si žena přeje a nikdo s ní o ničem nediskutuje, v lepším případě jí to jenom oznámí, na souhlas se jí nikdo neptá. Když už žena něco odmítne, v lepším případě mlčky dává personál najevo pohrdání, v horším to vyjádří i nahlas "taková nezopovědnost, copak si myslíte, že chceme těm miminkům ubližovat???" apod. Nemluvím o stavech ohrožujícíh přímo život, ale o normálních stavech, což třeba porod je.