Názory k článku Zbytečné zásahy do porodu

Milá PATKO, ty praciješ na ředitelství ve Vsetíně, nebo odkud máš tyto informace?

To je fajn, že to máte v latině, u nás na stř. zdravce se stále učí z Dylevského a tam té latiny moc není. Pokud tě anatomie baví, neuvažuješ spíše o studiu medicíny? Jinak ji asi moc nevyužiješ v práci sestry to spíše fyziologii
Na JIP nepracují pouze sestry se specializací, v dnešní době nedostatku personálu jsou většinou staniční rády za jakoukoli sestru

Ale,ale frido, to bylo jinak, ty a xanajka a možná i další podporované většinou domarodek, jste poslaly serii bonzáckých dopisů vedení vsetínské nemocnice na doktora K. a pošpinily jeho jméno, s cílem škodit.On totiž měl a má jiný názor a to vás naštvalo.

Příchod do nemocnice po prasklé plodové vodě 1,00- vyšetření, vyplňování papírů... - Chcete u porodu mediky?Je léto, stejně tu žádní nejsou... Podepsala jsem ano :-(
Jen tak bokem, jedna rodička chtěla "něco" na spaní..., brblání sestry s doktorem - no jo prvorodičky nám tu courají po chodbách...
Holení - musí to být? - líp se šije nástřih...
Klystýr - souhlasím - no netvrďte mi že už jste prázdná, běžte znovu na záchod...
Moje pocity - spíš nebolestivé kontrakce po 5 min. Běžte si lehnout a spěte.2,00
Manžel ať jede domů. Slepě jsem jim věřila, že porod bude za dlouho.
Do hodiny už byly kontrakce bolestivé a častější. Když jsem je prodýchávala nahlas, budil se novorozenec i matka na pokoji, kde jsem měla vše zaspat.Po třech hodinách mě vzala sestra na porodní sál. 5,00. Bolestí nevím co dělat, nikde nikdo a já přemýšlím, jak to musí bolet,až opravdu nastane porod. Schoulila jsem se do křesla. Přišla sestra- no na tomhle křesle nám tu neseďte, to je pro tatínky... Varianta porodní stůl (zkoušela jsem ho - je vysoko, špatně se mi na něj leze a jen k ležení,což mi nevyhovovalo), podlaha (studená, zkoušela jsem v kleče) a --- vytasila se s balonem z kumbálu, báječné, ulevuje se mi, smím volat manžela.
V mezičase - vy už jdete zase čůrat????
V 6,00 střídání směn, nová sestra spustí poplach že už rodím, mně se ulevuje, že už to končí, stará sestra se dušuje, že před chvílí jsem ještě nerodila. Už i manžela vidím na chodbě.
A pak to přišlo, pořád jim slepě věřím, asi jsem byla hodně naivní, myslela jsem že se mě optaj, než mi provedou nějaký úkon. Kanyla do ruky, infuze (nevím s čím), "vona tlačí blbě" (sestra z noční), "bude nástřih" (sestra z denní),šmik, doktor tlačí na břicho (to mi nevadí),a dítě je na světě6,45 - 4200g. Nesou ho zvážit, jistí ho manžel. Pak mi dítě přiložili k prsu... a pak ho odnesli na vyšetření. Už ani nevím v jaké fázi (při porodu či po) jsem byla "sprdnutá" že jsem cukla s rukou, píchali mi injekci(nevím s čím) do stehna vpravo a do ruky vlevo zaráz, nečekala jsem to, poprvé co jsem se ozvala, že mě měli varovat a necukla bych...
Rozhlédnu se, na sále stojí 3 medici, nevím v jaké fázi se tam objevili...
Následovalo ukrutné šití, já hloupá se připravila na 15 min. - trvalo 45... " to nemůže bolet,píchli jsme injekci na znecitlivění" Manžel mě velmi podporoval.
Miminko jsem viděla pak přes den 2x na kojení a donesli mi ho až další den ráno v deset před vizitou.
Měla jsem o porodu načteno, ale v tak neznámé situaci, jako je první vlastní porod, jsem jsem chovala jako malé nesvéprávné dítě - nechala jsem poslat manžela domů, nechala jsem se poslat "spát" na pokoj k matce s dítětem, nechala jsem si mluvit do čůrání a kakání i sprchování ("to už stačí"), opomněla jsem zjiš´tovat, co vše mi valí injekcemi do těla, uvěřila jsem sestře, že medici v létě "nejsou"... Nevolala jsem o své dítě a čekala než mi ho přinesou - "teď si potřebujete odpočinout"
Věřila jsem, že už se v nemocnicích něco třeba změnilo, věřila jsem těm, co už mají něco odrozeno. A tímto pocitem víry jsem se nechala natolik ukolébat, že jsem si opravdu o nic neřekla!!!
Teď vím jak jsem byla hloupá a naivní, samozřejmě že kdybych si "řekla" bylo by vše jinak... a doufám, že při druhém porodu budu mít dost odvahy, energie a sil na řešení všech těhle otázek a rozhodnutí.
Pro mě je řešení těhle všech věcí hora stresu navíc, takže jsem držela "hubu a krok", nechtěla jsem vybočovat z řady, dovolit si dohadovat se s někým jako je "doktor či sestra", ale na druhou stranu mě dnes velmi mrzí, že jsem se nechala takhle "odrbat"...
Autorko článku já ti držím palce ať se ti jednou jako porodní asistentce či lékařce podaří prosadit lepší úroveň porodů, věř že to není snadné ani pro samotné nadšené porodní asistentky prosadit své "nové" názory v zaběhnuté okrskové! porodnici.
A na závěr bych chtěla podotknout že i rok dva stačí aby se v porodnici mnohé zlepšilo, protože zkušenosti kamarádek ze stejné porodnice jsou nyní mnohem lepší a já získávám odvahu v ní znovu rodit...

to byste asi nepochopila, vkládáte slovům jiný význam než mají a nadto máte své manýry