Názory k článku Anketa: Fyzické tresty ve rodině

Astrit, s tou studenou sprchou: ano, je to účinné. Doživotně ti to zablokuje cestu a úctu k rodiči, ta voda to spolehlivě odplaví. Pak už posloucháš jen ze strachu z trestu. Je to absolutně drastická metoda. Hledat cestu k takovému rodiči je vnitřní boj, což si rodiče, kteří si myslí, že problém "vyřešili" za 5 minut, nikdy neuvědomí...

Kniha je to tato: http://www.zkola.cz/zkedu/rodiceaverejnost/vzdelavaniprodospele/respektovat/knihy/15350.aspx

Jsou tam i ukázky.

Pro rodiče menších dětí nebo pro koho je tohle příliš učebnicovaté tahle:
http://knihy.cpress.cz/knihy/knihy-pro-deti/pro-rodice/KZ0071_jak-mluvit-aby-nas-deti-poslouchaly-jak-naslouchat-aby-nam-deti-duverovaly/

A nema holka pocit nedostatku lasky? Nemyslim tim, ze ji nemas rada, ale je nekolik zpusobu, kterymi deti prijimaji lasku aobvykle nektery prevazuje. Pro tebe treba zrovna tohle nemusi byt dulezite, ale ona to tak muze vnimat. Patri k tomu: fyzicky kontakt (v tomhle veku uz casto staci poplacani po rameni, kratke obejmuti...), kontakt ocimna ( hlavne v pozitivnich situacich, naopak se spis vyhybat tomu:tak se na mne divej, kdyz ted s tebou mluvim..., proste se na ni divat vzdy, kdyz s ni mluvis, treba i odejit od tv, na chvili nechat vareni.... Jde o to, aby to videla u tebe, ne abys to ty vyzadovala u ni, mela byse casem trochu sama podvedome prizpusobit), soustredena pozornost a kazen. Myslim, ze casto nejvic chybi prave ta pozornost. Kamaradka mela jdnu z cer taky hodne neovladatelnou.Jednou uz nevedela co a slibila, ze spolu pujdou za tyden do ZOO. Jen ony dve, bez podminek nejakeho slusneho chovani, neslo o odmenu. A dcera se na cely ten tyden dost uklidnila. Me osobne to taky vzdycky chybelo- bracha potreboval mnohem vic pozornosti nez ja, hlavne pri uceni, a na mne uz jaksi cas moc nezbyval. Vzdycky jsem mu to hrozne zavidela. Ja se snazim mit aspn jednou tydne hodinu pro kazde dite zvlast a vidim, ze u te starsi uz to ma svoje vysledky.

Ahoj Madelaine, chapu, jak to myslis. Jen by me zajimalo, ty si opravdu myslis, ze nemame respektovat autority jen proto, ze autoritami jsou - ucitel, sef v praci? Tedy pokud mame pocit, ze nejsou dostatecnymi autoritami, ze si to prede mnou nezaslouzi, tak je nemam poslechnout? Je fajn, ze dite je pro tebe a ty pro nej od malicka partner,ale co kdyz ve skole plati, ze deti behem vyucovaci hodiny nemaji pouzivat mobil ani k psani SMS. Pokud si dite mysli, ze to jeho ani jeho spoluzaky nerusi, ma tedy jiny nazor nez ucitel, ma byt respektovana svoboda ditete nebo autorita ucitele? Nebo ma ucitel o vsem, co po zacich chce, s nimi diskutovat, dokud vsichni nesouhlasi, ze udelaji zadany ukol?
Fakt me to zajima. I ta knizka, o ktere se opakovane zminujes, zatim jsem nepotkla jeji nazev.Ja si zase myslim, ze demokracie je dobra vec, ale ne vzdy a ve vsem, respektovat autority je take dulezite.

Mlácení dětí určitě ne. Symbolické plácnutí přes zadeček nebo ručičku u batolete nijak nevadí.
Bít starší děti už je něco jiného, ze symbolického plánutí bude mít len legraci a opravdu ho mlátit, aby ho to pořádně bolelo?, to přece ne. A navíc to má i dopad na psychiku, je to ponížení.

JO, výchova, teorie je jednoduchá, jenže nejsme roboti (naštěstí) a i když mám teorii zmáknutou, jsem asi nemožná matka. Jak to vy dokonalé děláte, že dítě vždy poslechne bez křiku? To myslím vážně, ne ironicky.
V situacích kdy to jde se snažím se svým synem jednat jako s parterem a ne jako s podřízeným - jak tady někdo říká. Ale proboha někdy poslouchat musí. Třeba taková situace: dítko nižšího školního věku protestuje, že se nebude učit. Když si po vysvěltování že úkol udělat musí a že já mám taky povinnosti které musím dělat i když se mi do toho nechce , stále stojí za svým a ještě začne být hodně hubatý, opravdu začnu pěnit a musím se ovládat, abych mu tu facku nevrazila. Pozor nemám na mysli situaci, kdy jsem syna zrovna "vyrušila" z nějaké hry a povinnost chce jen malinko odložit.

Ono je důležité, aby dítě nějak pocítilo důsledky, když se nechová správě. A někdy se trestat prostě musí.
Já trestám zákazem PC a televize. ale taky to nepovažuju za ideální.

Další věc: každé dítě je jiné, a co funguje u jednoho, nemusí zabrat u jiného.

Je zajímavé, jak se svět mění. Myslím, že i výchova se generaci od generace demokratizuje. To co napíšu jsou jenom vnější projevy, ale třeba moje babička své matce vykala. Moje generace byla všeobecně vychovávaná víc autoritářsky než dnešní děti.

Je dobře, že si takové otázky jako jak trestat dítě, a mají se vůbec děti trestat klademe. Jen mám trochu strach, aby nám ty děti nepřerostly přes hlavu...

A jak trestáte vy? Já vím, že lepší je pozitivně motivovat atd. Ale někdy to jinak nejde