Názory k článku Anketa: Fyzické tresty ve rodině

Limai, našeho syna nikdo nikdy nebil, ani jsme ho neplácali přes ručičky, jak se to dělává u malých dětí. Přesto začal bít on nás... a to fakt brutálně, včetně kousání do krve. Tak jsme v jeho 3 letech k fyzickým trestům přikročili, abychom od nich opět po půl roce ustoupili směrem k -dá-li se to tak nazvat - psychickým trestům. Aktuálně funguje "jdi do kouta a přemýšlej o tom, proč tam jsi, co bylo špatně". Ovšem je na tom koutu třeba opravdu trvat. Když provede fakt něco hroznýho, jde za dveře (spíš pro jeho dobro, abych mu nenasekala moc...), což považuje za obrovský trest, vyloučení z tlupy...

ALe zpět k otázce - ano, agrese syna zplodila agresi naší.

Opravdu se na rodinném serveru 21. století diskutuje jestli působit dítěti bolest nebo ne?

Limai,
takže někoho plácnout přes plíny třikrát za cca 2 roky je průser a holá neschopnost,
a na někoho řvát do roztržení plic v zřejmě vyšší frekcenci je ok

To je skvělý jak to dobře víš

Já bych se tak viděla si až dodatečně. Jako dítě jsem se dost prala, v návalu hněvu jsem se vrhala i na starší a silnější kluky a mám dojem, že podobné impulzy se mnou cloumají dodnes - nebude to ta "civilizace", co mi brání jim podlehnout.

Chceš mi tvrdit, že represe ve výchově nemá své místo? Že všechno se dá řešit jen po dobrém a domluvou? Prober se. Trest a chvála k sobě patří jako voda a břeh. Náš přední odborník na dětskou psychologii PhDr. Jeroným Klimeš tvrdí (reagoval v MF Dnes na návrh zákona Džamily Stehlíkové, která chtěla zákonem fyzické trestání dětí zakázat), že přiměřený a ne častý fyzický trest je účinnější a mnohem méně pro psychiku škodlivý než trestání psychické. Jeho následky rychleji odezní, kdežto následky psychického trestání si člověk nese s sebou celý život. Víš kolik rodičů, kteří své dítě neplácnou nikdy po zadnici, naopak plácají takové hlouposti jako: Zlobivá holčičko, už tě nemám ráda, protože mě zlobíš! nebo U nás doma platí takové a takové pravidlo - nelíbí se ti to, tady máš kufřík a běž si! a šup s děckem za dveře. A podobných rafinovaností jsou stovky. Proto nedělejte ze sebe lepší rodiče než jsou ti, kteří své dítě výchovně plácnou po ručičce nebo zadečku. A nespojujte dva protichůdné a rozdílné pojmy: fyzický trest a fyzické týrání.
Ve spoustě západních zemí je fyz. trestání dětí zakázáno a k čemu to vede? Vyšší kriminalita, neúcta k rodičům a k autoritám, drzosti ve škole, ale kdyby jen drzosti, podívejte jak děti v Dánsku, Americe a jinde ve škole vraždí spolužáky a učitele.
Když jsem chodila na ZŠ, suploval u nás jeden pan učitel na důchodu, zkrátka "stará škola". Jak ten to s námi uměl, jak jsme ho zbožňovali a přitom, když kluci zlobili, řekl jen "ručičky" a kluci nastavili dlaně a schytli to přes ně pravítkem a hned byl ve třídě klid. Pan učitel uměl poutavě vyprávět a my si ho všichni vážili a ve třídě měl většinou ticho jako v kostele, měli jsme ho hrozně rádi, byl spravedlivý, hotový Igor Hnízdo