Názory k článku Anketa: Fyzické tresty ve rodině

Jak staré? Možná to neví až tak dobře, jak si myslíš, a jinak "Velký hluk může vzbudit sestru, pamatuješ si, minule ji to probudilo, byla pak protivná a procházku jsem si moc neužili. Co myslíš, že bys mohl dělat místo toho?" (nechat na dítěti, případně nechat vybart ze dvou možností, nedohledala jsem, jak je dítě staré a o jakou činnost šlo).

Kreditko, to už je ovšem jednoznačně týrání. Jak fyzické, tak psychické. Zřejmě nejvyšší čas se nad tím minimálně pozastavit. Tady už by se nemělo říkat, že do toho nikomu nic není.

nestačím zírat jak obhajujete plácání svého dítěte - a navíc i tím že nejste trpělivá.
Máte vpodstatě hodné dítě a nevážíte si toho. Co my si svého času užili se synem. je pravda že lezl už v necelých 6ti měsících, v sedmi nám chodil na plný pecky pouštět DVD, a v 10 měs. chodil sám. Nesnášel být připoutaný, jednou jsme vážně nemohli čekat kvůli dceři s jízdou v autě až usne a tak nám téměř hodinu vřískal v autosedačce, později se z ní dokázal i dostat( klasické vajíčko- prohnul se a už bylo jedno ramínko venku, pak druhé..) u jídelní židličky vyrval bezpečnostní pás, s pětibodovým pásem v kočárku měl trochu problém - tak 30 sekund. To stačilo, abych kočárek převedla přes silnici. Když jsem ho pevně chytla za ruku, že ho převedu přes přechod vzpouzel se, pokoušel se kopat, pokoušel se mě kousat do ruky. To začalo někdy po druhém roce, i na polní cestě šel vždy nějaký kus od nás, aby zdůraznil - já sám. Zdálo se že vysvětlování a zákazy jsou k ničemu. No a pak ho to najednou přestalo bavit, jednoho dne před tim než jsme přišli k silnici řekl, že mi podá ruku protože je malej a auta ho neviději, večer když přišel táta se mu hned ve dveřích chlubil že šel se mnou po přechodu za ruku. A já mohla konečně odložit kočárek.

Mno, možná bych tolerovala tělesné tresty v případě, že je potomek větší než rodič...
Taky jsem tím vyhrožovala a tahle situace u nás nastává poměrně brzo, jenomže to už se s nimi dalo celkem lidsky hovořit.
Nemůžu se s tělesnými tresty ztotožnit, protože je to většinou buď týrání, nebo nějaká ta "ulítlá" v afektu a nic to neřeší, leda jeden jediný okamžik. Dítě ovšem míváme na krku tak 20 let.

Jo malá smrkat umí svým stylem - drží kapesník u pusy a frká pusou