Názory k článku Anketa: Fyzické tresty ve rodině

Hele, mě tímhle obdobím už prošly dvě, vím přesně o čem mluvíš, znám důvěrně. Přesto nechápu, proč tam dáváš ještě to plácnutí, když ho stejně přeneseš?

A jak mluvíš o tom obědě, tak to jsou přesně ty situace (hladové, po dopolední aktivitě unavené dítě), kdy vím, že na nějakou výchovu se prostě vyprdnu a snažím se záseku předejít vhodným plánováním a vhodnou volbou slov. Musela jsem si teda jedním obdobím vzdoru projít v slzách a neústupnosti na obou stranách, než jsem se k tomu u druhého dopracovala ;)

Dítě se dá přes kočár i umístit napříč bez utlačení mimina, mí rodiče vzpomínají, že takové dítě v amoku (já) dokáže ležet jako prkno klidně půl hodiny ;)

to je nadhera, slyset, ze nekdo takhle dokaze zmenit nazor
jen tak dal!!!

No, mám holčičku, která na pozitivní motivaci... však vy víte co. Je možné, že dívky jsou komunikativnější, ale ovladatelnější mi fakt nepřipadají :))

Ráda vysvětlím pro nechápavé
Jdeš s dítětem za ruku po chodníku, jenže ty potřebuješ jít domů na oběd, dítě chce na hřiště. Vysvětlíš dítěti, že se jde domů na obídek, dítě se vztekne, chce jít na hřiště, pouští tvou ruku a má gumové nohy, přičemž se kácí na kolena a odmítá spolupracovat. Tohle ti dítě udělá klidně i na přechodě a tam nemůžeš strávit věčnost vysvětlováním.
Můžeš mít sebelehčí kočár a sebeovladatelnější, a je ti to k ničemu, když ti dítě klečí na zemi. Plácnu LEHCE(!) po zadečku, popadnu dítě kolem pasu a přenesu na druhou stranu cesty tlačíc před sebou kočár. Na kočár ho nedávám, jelikož miminku ležícímu v kočáře nechci rozdrdit nožičky. Stupátko pro sourozence dcerka odmítá.
Ráda bych se dcerčiným obdobím vzdoru přenesla bez oboustranné újmy, je to přece jen naprosto fyziologické chování, ale mantinely se stanovovat musí. A opravdu jsou situace, kdy samotné vysvětlování a NE-NEnování není účinné. Dítě netluču, jen jsem občas jako ta matka lvice, která se po nezbedném mláděti ožene tlapou - stejně jako ona s cílem vychovávat a ne ubližovat. Prosím, nedělejte z toho drama.

Právě jsi tady představila mojí dceru.Jako mávnutím proutku se v šestnácti změnila .Nikdo nechápal jak to,ale stala se zní pozorná a pohodová holka na kterou se můžeme ve všem spolehnout.Na základní škole její známka schování byla vždy dvě .Nikdo nevěřil ,že by z ní něco mohlo být a Teď si dělá nástavbu a uvažuje o VŠ.Prostě vydržte puberta může opravdu vše obrátit .Držím pěstičky a přeji hodně pevné nervíčky.