Názory k článku Anketa: Fyzické tresty ve rodině

Sama jsem se ještě k úplnému neplácání nepropracovala, ale jdu tím směrem. 20ti měsíční dítě prostě uprostřed silnice popadnu a odnesu. Nevidím v plácnutí nic pozitivního, do příště to stejně nepochopí, že zrovna na silnici si lehat nemá. Synovi je 25 měsíců a plácnutej nebyl vůbec. Ale je to třetí dítě, možná mám větší pochopení a realističtější očekávání než u předchozích.

Ano deti potrebuji hranice, jsou pro ne zivotni nutnosti, ale urcite ne placanim, obuchovanim neboj jak tomu kdo rikat. je to jen ulehcnei rodice a nezvladnuti situace z jeho strany( nerikam ze jsem se do tehle situace taky nedostala, ale neunavam ji a snazim se jit tou druhou cestou)-.
Samozrejme je to v tu chvili mozna vychovnejsi nejrychlesi( proc se namahat ze jo) ale ono se to mozna muze vratit. pak se nemuzete didvit ze se na pisku decka mlati kdyz neudelaji co chcou oni, maji to doma odkoukane.

Souhlas.

Tak to máme úplně stejně, až se divím, že jsem nedostala přes hubu dřív...

Nebiju, ani zvysovani hlasu nepovazuju za vhodny vychovny prostredek.

Chtela bych ale podotknout jednu vec. Ucinnou alternativou k telesnym trestum (trestum vubec) neni dalekosahle vysvetlovani, ani vychova bez hranic, jak je casto odpurcum trestu podsouvano, ale prirozene a logicke dusledky! A hlavne teziste vychovy vidim spis v prevenci, nez v reseni problemovych situaci (jez resi nekdo pomoci trestu, nekdo necha dopadnout dusledky). Verim, ze u deti, ktere jsou vychovavany s respektem, je tech problemovych situaci mene. (Samozrejme, ze ted mne reknete, ze se mne to snadno mluvi, kdyz mam hodne deti )

Demokraticka vychova vyzaduje asi vic premysleni, nez autoritativni. Zvlast kdyz jsme sami byli vychovavani spise autoritativne. Ale myslim, ze to stoji za to.