Názory k článku O předškolní péči

Prece se matka nemusi soudit s byvalym partnerem o dite.
A kdyz je ve hre socialka tak to asi u tebe v rodine nebylo moc idealni.

Přeřeky se stávají velmi často:D Někdy urazí, jindy pobaví...ale stane se.
Co se týče jeslí, školek, tet, babiček, dědečků, strýčků, kterým svěřujeme naše děti: Někdo si prostě může dovolit, být s dítětem po celé roky na mateřské a nedát ho do školky, ale někdy je nezbytné ho do "cizího" kolektivu zařadit dříve, ať už z jakéhokoliv důvodu. Já osobně dala obě děti ve 3 letech do školky a musím říct, že spokojené byly a jsou. Sice jsme si místo v ní doslova "vyběhali", ale podařilo se a já jsem ráda.
Obě děti sice ze začátku trošku smutnily, sem tam ukápla i slzička, protože se nového prostředí bály (ale tak to bývá všude, nejen při nástupu do školky), ale po několika týdnech se dobře "aklimatizovaly" a musím říct, že není nad to, dítě zařadit do kolektivu stejné věkové hranice. Doma jsem si s nimi hrála já, popřípadě manžel když přišel z práce. Spolu jsme se také učili, poznávali nové věci, ale ten dětský kolektiv jim nikdo nenahradí. Nedokážu to ani já, ani manžel. Mají sice kamarády i mimo školku, ale nemají možnost s nimi trávit tolik času.
A i když mi to rvalo srdce slyšet svoje kuřátka takhle plakat, přeci jen je musím do toho života nějak naučit samostatnosti.
Neodsuzuji žádný způsob výchovy (pokud to není extrém), ale mám za to, že dítě musí být mezi "sobě rovnými", se kterými si vyhraje.
Jediné, co mi na školkách vadí je, že dítko semtam přijde s nějakou velmi peprnou poznámkou či slovíčkem, ale to už k tomu patří a je na nás dospělých, abychom mu ujasnili, co smí a co ne.
Nezapomínejme ale, že jednou nám ty děti půjdou do školy...do práce...pak vyletí z hnízda úplně a ty přestarostlivělé maminky to budou mít opravdu těžké... tím nechci, aby to vyznělo špatně, jen se snažím co nejšetrněji dát najevo svůj rozsáhlý názor.
Já byla do školky "strčena" taky poněkud brzy (2 roky) a to od 7 ráno do 4 odpoledne. Musím říct, že mně to ale nijak nepoznamenalo. Vždycky jsem věděla, kdo je můj rodič, jak ho mám oslovovat a jaké ke komu chovám city. Záleží to totiž i na tom, jak se rodiče ke svým dětem chovají, když přijdou z práce domů. Dítě totiž, pokud mu to dávají najevo, moc dobře ví, kam patří.

Driv kdyz se diskutovalo tak to bylo u drani peri.

Jako kluk jsem zatapel a prikladal pod kotel na vyvarovani a mezi tim jsem machal pradlo.

Hm, to je fakt velký rozdíl a hlavně věcná připomínka k danému tématu...jen doufám, že snad nejste nějaký bývalý kulak podle vašeho uživatelské jména...MOJePOLe...neorané...