Názory k článku Chudáci bohaté děti

Grainne, ale to se bavíme o dvou různých věcech.

To, co říkáš teď, je o tom, že od určitých povolání podvědomě očekáváme i určitý vzhled, protože nemáme o moc víc než první pohled. Ano, existuje taková konvence, a i já uvažuju natolik konvenčně, že bankovní úředník v kostkované košili a s dredy by ve mně opravdu moc důvěry nevzbudil. U doktora by mi to vadilo míň, ale registrovala bych to jako něco, co vybočuje z normy. Ale tohle je na volbě každého - jestli si více cení svých dredů nebo místa v bance. V tom bych nic negativního neviděla.

To s tou uchazečkou je o něčem úplně jiném - lidi nezaměstnávám ale asi bych se jí nejdřív zeptala, co ji k takovému rozhodnutí vedlo. A ta odpověď by pak ve mně buď vzbudila důvěru, nebo ne.

Já nemůžu odpovědět nic jiného než to, jak to mám já osobně. Na toho úředníka by asi tak jako já reagovalo víc lidí, u té uchazečky fakt nevím.

Ale abychom netříštily debatu - k jakému cíli vlastně směřujeme? Že jsou povolání, která jsou považována za méně prestižní? že společnost má určité konvence, do kterých je radno spíše zapadnout, protože jinak budeš mít problémy? Přiznám se, že už se v tom maličko ztrácím - původní řeč byla o tom, pokud se dobře pamatuji, zda je povolání hospodyně považováno společností za podřadné a ponižující, potažmo zda je vnímáno jako ostuda hospodyní být i hospodyni mít.

Přečetla jsem si článek do konce, včetně názorů učitelky, vychovatelky, odborníka... a měla jsem z něj jediný pocit - jeho autorka závidí movitějším rodinám, jinak by neprošpikovala svůj elaborát tolika sarkasmy (špičkově manažerovat, pan Vyvolený, Špičkoví a Reprezentativní, ultraštíhlá Matka Podnikatelka..., pěkně s velkými písmeny). Nadzvedly mě zvlášť dvě věty, resp slovní spojení: "...hospodyně (tak se dneska u Vyvolených říká uklízečkám)..." Sama říkáte, že tato hospodyně kromě uklízení taky pere, vaří, prostě se stará o domácnost, proto je termín "hospodyně" zcela na místě, i když vám připadá asi příliš "reprezentativní". Druhá věta, na kterou reagovalo víc pisatelek: "Protože nejsem podnikatelka a peníze doma nepřehrabuji vidlemi..." A co vám brání tou podnikatelkou být? Nedostatek odvahy? Podnikatel se musí hodně otáčet, aby jeho podnikání bylo úspěšné, často za něj ručí celým svým majetkem, je na firmě existenčně závislý, nemá 4 týdny placené dovolené... a rozhodně není nutně bohatý. Ale to autorka nevidí, vidí pouze jeho peníze. Takže závěrem - od novinářky bych čekala profesionálnější práci (ne nutně špičkovou) a už vím, který časopis nekupovat.

Ale preci nejde o zadne priznani. Nebudu Vas ani nutit, abyste tu uzasnou skolu, do ktere posilaji svoje deti dokonce takovi rodice jako ti "snobove" do "Sofie Anny", jmenovala. Protoze jestli je tak uzasna, ze se tam oni nestydi poslat svoje deti a soucasne tak levna, ze ji zvladne zaplatit "uplne normalni clovek, co si jeste dovede namazat rohlik", tak to by Vam - teda mistnimu rediteli, vsichni ucastnici teto diskuse proste utrhli ruce. Clanek je proste plny nesmyslu a tohle je jen jeden priklad, ze ktereho citim, ze cela situace je vice mene vyplodem neci fantazie nez odrazem reality.

Ale nejde o to neco nekomu dokazovat. Jde o to, ze se tu pokousite popisovat jakysi nebezpecny trend ve spolecnosti a proti nemu se tu pak v diskusi broji. Jisteze takovi lide i existuji. Jenze ja bych rekla, ze ve spolecnosti je momentalne aktualni uplne jiny trend a to podstatne pozitivnejsi a to mozna nekoho vylozene stve. Vytvari se tu totiz konecne vrstva lidi, ktera ke svemu majetku prisla diky vybornemu vzdelani, vlastni pili, sebekazni, kreativite, proste praci. Tito lide casto odkladali rodinu, deti. Nyni je maji. A je jim nade vse, i nad karieru. Detem se venuji, investuji predevsim do jejich vzdelani a vedou je prave k takovym hodnotam, jake je samotne dostaly tam kde jsou a to casto od nuly. Abych to shrnula, ja tu naopak hodne vidim deti rekneme financne zajistenych rodicu, kteri jsou vedeni ke kazni, pokore a poctivosti, jejich rodice penize nerozhazuji vidlemi, i kdyz by mohli, se svymi detmi travi kazdou volnou chvili a mozna proto uz nebyli par let ani v kine . . . Jenze u takovych pribehu si jeden nezaplace a vlastni bolistky nepohladi! A techto je podle mne jich vetsina.

Zuj, autorka přímo v článku o sobě píše, že je novinářka. Článek byl převzat z časopisu Máma a Já, takže to bylo publikováno nejen na Rodina.cz. Já určitě nic psát nebudu. Nejsem novinář ani redaktor, neumím psát a mám dost soudnosti na to, abych někde něco publikovala. Celé to bylo myšleno ironicky . To jen na vysvětlenou. O své češtině nebudu polemizovat, píšu tak jak mluvím. Který časopis je seriózní to je asi sporné, podle toho, co si kdo představuje pod tím pojmem. A Vy poznáte seriózní časopis? Poučte mě. No a nakonec, já autorce rozhodně nediktuju co má psát, nic takového jsem nikde snad ani nenaznačila. Mě se prostě nelíbilo jak je článek napsán a protože patřím do cílové skupiny, tak snad můžu vyjádřit názor. Navíc autorka je zřejmě studovaná (píše, že je novinářka), takže čekám, že to bude lepší než kdybych to napsala např. já. Z článku mám dojem, že autorka je navzdory finanční situaci skvělá matka a její dcera má, na rozdíl od své bohaté kamarádky, úžasný život.

Kudlo, kdybychom tu objektivně zjištěnou pravdu měli v ruce, lze předpokládat, že bude vycházet z dané doby a protože v dané době zrovna (naštěstí, nebo naneštěstí) žijeme, budeme na jejím základě stanovovat své hodnoty.

Být např. majordomem v dobré anglické rodině je tradičně velmi prestižní záležitostí, ovšem těžko pro osobu se šlechtickým titulem. Takže tu ještě máme určité tradiční hodnoty, ze kterých vycházíme. Tedy - malér, my Češi je nemáme, protože jsme si je nikdy nestihli upevnit.
Je možné, že se tu tak trochu plácáme ve vodě, opravdu nemáme ani tradici, ani řádnou studii, máme jen ten svůj subjektivní pocit.

MMCH, jednu osobu bych si domů pustila - Saturnina.