Názory k článku Můj poslední porod

Tiše celou dobu sleduju diskusi a.......stejně tiše jen zírám.
Vtrhne sem několik lidí, kteří se prohlašují za zdravotníky, jejich písemné vyjadřování je v lepším případě na úrovni středoškolského studentíka, v horším případě na úrovni slovní zásoby nekvalifikovaného dlaždiče, vzděláním a slušným chováním nepolíbeného a SKUTEČNÍ zdravotníci nikde?
Ve vší úctě, ale to vás hanba nefackuje a neohradíte se?

Nebo je realitou našich nemocnic a porodnic, oslovovat pacienty, či klienty názvoslovím, které označuje zvířata, nebo hodnotí jejich údajně sníženou inteligenci. Chcete svým mlčením potvrdit, že se to skutečně děje a že je to "schválený a běžný" postup? Že v případě nesouhlasu je v pořádku pacienta prostě uřvat a přeprat?
To SKUTEČNĚ myslíte vážně?

Veroniko, a na kterém sále jsi rodila? jsu tam dvě různá oddělení a na to jedno je samá chvála a na druhé naopak...oproti tomu je zase u dobrého por. odd, špatné šestinedělí a u špatného por.odd. super šestinedělí. je to tak popsáno již v mnoha příspěvcích u jiných diskusí.
A propo autorka sama píše, že tam byla i moc hodná sestřička- to ta s měňavým křížekm na krku. A šestinedělí také vyzdvihuje jako profesionální se slušným chováním a milým, lidským přístupem.

Mili, mně přijde, že hrozně moc záleží na atmosféře oddělení, které v první řadě vytváří primář. Na něm hodně záleží, jakým směrem se bude oddělení ubírat, jakým personálem se obklopí. Někde se to samozřejmě liší ještě směnu od směny, ale "duch" oddělení je hodně určující.

Vždyť jsou porodnice, na které v podstatě stížnosti nečteš a pak jiné, kde je to hodně sporné.

Připadám si jako Alenka za zrcadlem. U Apolináře jsem rodila 2x a spousta mých příbuzných i známých. Jsem normální člověk, žádná "star" Jednali se mnou super, většina i s úsměvem. První porod (2006) mě bylo 35 let, jsem hubená a dcera měla 4,3kg, porod vedla PA, doktor ji kontroloval a byl tam, když lezla "malá" ven. Pořád mi říkali co dělají, co mi dávají, co znamenájí vlny na monitoru...Druhý porod byla dvojčata 2009, přišla jsem na příjem s přečasnými stahy 34.tt., ležela jsem tam 10 dní (2 na riziku, potom na sále na levo od schodů) Za tu dobu tam proběhlo spousta porodů a chci uklidnit nastávající maminky opravdu jsem neslyšela nikoho ze zdravotníků křičet, nebyli ani hrubí. A to jsem chodila na záchod tři noci co hodinu a sestřička mě co hodinu odpojovala a napojovala ke kapačce (na mísu jsem s tím obřím břichem nemohla),chtěla jsem jí usnadnit práci a odpojovat se sama a ona se smála, že si mě při té příležitosti ráda zkontroluje. Poslíčky mě tentokrát bolely víc než celý 1.porod,trvaly i 6hod v kuse, pokaždé mi řekli, že to mohou urychlit, ale pro děti, že je dobrý každý den uvnitř, tak jsem držela, co to šlo. Nakonec se mi odloučila placenta, hodně to krvácelo, měla jsem akutního císaře - obě děti byli venku za osm minut, vím to od manžela, volala jsem mu, za osm minut byl na sále a obě děti už myli v lůžku. Péči můžu jen doporučit. Veronika

Samarlu, přesně. Jediné co opravňuje zdravotníky na někoho křičet je, když je ono dotyčný téměř hluchý.Jiný důvod k tomu nevidím.

Jíto, jak je možné, že tvrdíš, že miminku se dařilo špatně? Vždyt sama autorka uvádí, že jí celou dobu sestra ujištovala, že miminku se daří dobře a nic se neděje! Navíc na císaře se ptala aby dítě ochránila, nikoliv proto, že mu chtěla ublížit. Jen chtěla mít jistotu, že v případě nouze bude vše ok. Naproto jí chápu. Oproti tomu váš přístup ne! A zřějmě to tam muselo být opravdu velké divadlo, když si to všichni tak dobře pamatujete..jste se asi pěkně vyřádili, což?! Chudák rodička, obdivuji ji, že se zvládla nerozplakat ani vám sprostě nenadávala. To samo už značí o slušnosti člověka. Ale pravda, to se dneska nenosí..tak jí zato rovnou potrestáme, že?!