Diskuze : Hlavní : Budulínci aneb Zemřelo nám dítě

Libiku, jasně. Většinu času to mám tak, že on je zkušená duše, která si tohle zvolila jako cestu poznání a mě si vybrala, jako parťáka , ale tu a tam se to prostě převáží někam jinam.
Rácio (největší odborník v Čechách) říká, že konkrétně tohle postižení nemůže vzniknout při porodu ani po něm, je vždycky vrozený. A je způsobený buď dědičností (u nás ale není po kom dědit) nebo holt nějakou odbočkou ve vývoji v těhotenství. A já si v prvním trimestru užívala života na koleji... a v dalších dvou zažívala hysterii kvůli vysazení kortikoidů a ekzému v takovym stavu, že jsem myslela, že se z toho svědění zbláznim (neměla jsem na těle jedinej zdravej kousek kůže a kožařka mi předepsala mast obsahující můj největší alergen, což jsem zjistila až zpětně). Člověk vždycky najde něco, co moh ohlídat líp... ale naučí se orientovat na budoucnost a na to, co měnit jde... a je schopnej kvůli tomu i zakládat školy...

Tušim, že úvahy o tom, jak se dalo zabránit odchodu dítěte, jsou mnohonásobně bolestnější.

už hoří...je to šílený Přeji, aby ten nadcházející rok byl o poznání lepší

Já jsem si vůbec nevšimla toho tt... myslela jsem, že se viní z něčeho, co se stalo u porodu...
U nedonošeňátka si dokážu představit, že si člověk přehrává, co všechno neměl dělat a naopak jak měl ležet, jíst jen zdravě atd.... Syn má postižení, který podle všeho vzniklo díky nějakým negativním vlivům v těhotenství, a já se o těhotenství dozvěděla až ve 12. tejdnu, takže jsem se dlouho jako těhotná nechovala. A člověk ví, že nemoh nic dělat, když to nevěděl, ale zároveň přemejšlí, jestli není jeho vina, že něco takovýho nepoznal včas, aby se podle toho zařídil... to je na celej život...

Přeju hodně síly...

Je to smutné, zapaluji svíčku.
Pokud by sestřenka časem uvítala mluvit s někým, kdo jí porozumí, existuje obč. sdružení Nedoklubko - pomáhá rodinám po předčaném porodu a pak ještě Dlouhá cesta, která provází pozůstalé po smrti dítěte.
www.nedoklubko.cz
http://www.dlouhacesta.cz/

je to hrozný