Diskuze : Hlavní : Budulínci aneb Zemřelo nám dítě

Xeno, slavíte svátky takto pohromadě?

mili, myslím že ten denníček je dobrý nápad a možná bych je ani nenutila ho číst (pokuď nebudou chtít), každý ať tam něčím hezkým přispěje. něco jako putovní denníček. bude to spíš pro tebe! myslím že ti to hodně pomůže, když uvidíš (třeba i jenom na tom papíře), že i tví blízci vzpomínaj. každý se s tím smutkem vyrovnává prostě jinak. někdo chce rozebírat, někdo zapomenout...možná bych si třeba u večeře promluvila s rodinou, že chceš na vánoce zavést nějaký rituál pro milenku. a ať každý něco navrhne. neboj, zvládneš to, třeba časem! jak se říká, čas je nejlepší lékař ale bohužel platí i to, že není nic horšího než přežít vlastní dítě! Držím palce!

Mili,
je to těžký.
Tobě pomáhá mluvit o tom.
Ostatním pomáhá nemluvit o tom.
A je tady střet zájmů.
S tím se asi nic jiného dělat nedá, než že budeš mluvit jinde, třeba tady, protože jinak vlastně trpí zbytek rodiny.

"Vzpomeneme si na všechny, co zde s námi nejsou nebo již nemohou být"

to táta říká pokaždý. Víc bych neunesla.

Xeno, jak to chápu já, tak Mili zdaleka nejde o to, aby se všichni v něčem pitvali. Podle těch loňských příspěvků Mili narazila s pouhou touhou na Milenku společně zavzpomínat. Nepředstírat, že Milenka nikdy nebyla, ale zavzpomínat na to, že přinesla něco dobrého, co je třeba si párkrát do roka připomenout. Právě si myslím, že pokud by napsala(jen si tedy nejsem už tak jistá všemi zúčastněnými, ale například mamince a manželovi), třeba by dle reakcí věděla, jak se věci mají. Možná by i někdo z ostatních rád zavzpomínal - třeba beze slov, nějakým dohodnutým rituálem - společně zapálenou svíčkou atd.
Já se účastním společné štědrovečerní večeře s tchýní a tchánem a před večeří proběhne motlitba(kterou si já pouze vyslechnu) a poté před usednutím k jídlu tchýně vždy poví:"Vzpomeneme si na všechny, co zde s námi nejsou nebo již nemohou být". Taková vzpomínka by možná stačila...