Diskuze : Hlavní : Budulínci aneb Zemřelo nám dítě

je krásná . Moc .

Ahoj Mili,musí říct,že na tebe i Milenku musím často myslet,tak nějak se tvůj příběh stal součástí mého života,sleduji zprávy od tebe a vždy mě to moc bolí,jak se ti po Milence stýská,máš velké štěstí,že máš svou víru,ta ti určitě moc pomáhá a jsi své Milence díky Bohu o kousek blíže,je moc dobře,že o Milence stále mluvíš,myslím že je to tak správně a nenech se rozhodně odradit tím,že někdo s tebou vzpomínat nechce,na své truchlení i vzpomínky máš ten největší nárok,v tomto případě asi není pravda,že čas vše vyřeší a zmírní bolest,bolest bude asi stále stejná,jen ty s ní budeš umět stále lépe a lépe zacházet,přeji hodně sil.

Mili, já myslím že Milenku při těch záchvatech nic nebolelo, nevěděla o sobě. Udělala jsi co jsi mohla, to nejlepší, doufala, že jí ta léčba pomůže. Každá máma by se zachovala jako ty, posílám veliké objetí, moc s tebou soucítím.

Mili, nic z toho si nemohla vědět, teď už je Milence dobře a ví jak moc ji miluješ

Když se dívám na ty fotky, chtěla bych se tam vrátit, i kdyby to mělo dopadnout, jak to dopadlo. Obejmout jí, utěšit, nedovolit nikomu, aby nás jakkoliv odděloval, nedovolit už žádnou zbytečnou léčbu, která všechno jen zhoršila, prostě být s ní a jen ji chovat a hladit a říkat, jak ji miluji.