Diskuze : Hlavní : Babičky a dědové

https://historiek.net/vrouwen-tot-1956-handelingsonbekwaam/15127/

Tady to pisi do roku 1956 nesmela vdana zena samostatne disponovat penezi nebo zalozit si treba pojistku. Pracovat smela jenom se svolenim manzela.

To mi přijde dost odlišné od poměrů v R.U./ČSR. Myslím, že ABGB (1811 - Všeobecný zákoník občanský) byl na svou dobu o dost liberálnější než okolní, třeba Pruský zákoník z roku 1794, z něhož vyšlo německé právo.

AGBG přiznával ženě plnou právní způsobilost, pouze tam byl předpoklad že muž spravuje domácnost (což obvykle znamenalo věno) a vyvratitelná domněnka, že žena je zastoupena v nakládání s odděleným osobním majetkem mužem.

Navíc se velmi často uzavíraly manželské majetkové smlouvy.

BTW, tohle už u nás platilo v 16. století. Ženy měli v Koruně České poměrně silné postavení. Zřejmě kvůli některým ženám spravujícím ohromné majetky (např. Polyxena z Lobkovic), snad i kvůli katolické Mariánské úctě, kterou úplně nezavrhlo ani husitství, až protestantismus. A i podíl žen na husitství měl asi taky svoji roli.

To je opravdu zajímavé. To jsem nevěděla. Otázka je, nakolik se to z psané podoby promítalo do reality.

Pro zajímavost:
V (západním) Německu měl až do roku 1958 manžel výlučné právo rozhodovat o své manželce a dětech. I když manželce dovolil pracovat, její mzdou disponoval on. To se měnilo jen postupně. Bez souhlasu manžela si ženy do roku 1962 nesměly otevřít vlastní bankovní účet. Vdaná žena byla považována za plně právně způsobilou až od roku 1969.

"bylo zvykem, že manželce musel zaměstnání schválit manžel, protože jejím hlavním úkolem byla rodina"

Kterou dobu myslíš?
Jedna moje babička pracovala v bance a neumím si představit, že by jí to děda schvaloval, to zní absurdně. Děda vařil a myl nádobí.
Druhá babička vedla vlastní živnost, po smrti manžela i jeho živnost, pak jí to tedy znárodnili, ale též bych moc nevěřila tomu, že žádala o nějaké schvalování.