Diskuze : Hlavní : Jídlo a potraviny

"v den přijímaček vzbudila. a silně jsem si uvědomila, že chci vlastně stejně studovat to tlumočnictví a jazyky"

Takhle se moje kamarádka jednoho dne vzbudila a silně si uvědomila, že chce vlastně studovat zahradní architekturu. Akorát že to bylo už v posledním ročníku na germanistice, všechny zkoušky hotový, zbývalo jí akorát obhájit diplomku...
No, na obhajobu nešla, na podzim udělala přijímačky na tu zahradní architekturu, kterou vystudovala a je šťastná.

A taky jim člověk dnes nebere právo zjistit, že by vlastně chtěli dělat něco jinýho.
Mně přijde vždycky dobře, když to člověk zjistí a je schopnej se podle toho zařídit, klidně i třeba úplně otočit.

Já tohle věděla vždycky, snad odjakživa
Ale bylo kolem mě hodně lidí, kteří měli pocit, že se tam nikdy nemůžu dostat, v té době to bylo fakt hodně těžký a z pidi gymplu na vesnici ještě těžší.Takže když to neklaplo poprvé, tlačilo se na mě asi tedy dobře míněnými radami, jak přece i paní doktorka může dělat vedle ty jazyky.

A litovat-ono všechno (skoro) v životě, co se děje, má nějakej smysl. Kdybys to nezkusila, třeba bys celej život litovala.

U nás jsme to jedli u babičky a dědy - melta a do toho natrhaná makovka nebo houska. To vše v plecháčku.
Doma jsme hodně dělali okroup z vody z vařených brambor. K tomu chleba. To jsem milovala a v podstatě jsem na tom vyrostla.
Topinky s česnekem.
A babiččino kuře na paprice. Nikdy se mi nepovadlo udělat tak dobrý.