Diskuze : Záliby : Módní doplňky a šperky

"proste 80. a 90. leta uz byly"

77krasko, přesně tak.
A mládí, které unese experimenty, už také bylo
Jak píšeš, dbám na čistou siluetu, uměřenou barevnost, necítím se jako rozevlátý hippie ani jako zámožná lady, ale zase ani jako usedlá tetka, takže něco přiměřeně důstojného mezi tím
No a mimo civilizaci tepláky a outdoor, k tomu mě dovedly lockdowny a pes

doma nenosím vůbec nic, všechno zlato i hodinky jdou pryč hned po návratu z práce

...taky nic rozevlateho ani cipateho...vsechno musi mit tvar a jasnou siluetu

proste 80. a 90. leta uz byly

Huso, prstýnky mi také začaly vadit.
Jak se mi narodily děti, dělám prakticky pořád něco rukama, nesčetněkrát denně ruce máčím ve vodě, prstýnky by mi jen překážely.
Potřebuji "pracovní" ruce, s krátkými nehty a bez ozdob.
Prstýnky nosím do společnosti, mám jich sbírku, tak se je snažím postupně prostřídat. Vždy nosím jen jeden, více najednou se mi nelíbí.

Bižuterii jsem nosila jako mladá. Nedokázala jsem si představit, že vyjdu bez něčeho na krku, bez prstýnků. Náušnice jsem tedy musela mít zlaté nebo stříbrné, jinak mi hnisaly dírky. Ale pak do nich přestali dávat nikl a už můžu nosit i bižuterní náušnice. Co jsem nikdy neměla ráda, byly náramky, překážely mi. Ale i ty jsem občas nosila. Nápadné pásky jsem taky milovala. Šátky na krk ne, mám ráda volný krk. Ještě kolem padesátky jsem si kupovala vždycky na dovolené nějakou ozdobu, nosila jsem i náramky na nohu. Pak mě to postupně přešlo. Nejdřív mi začaly vadit prstýnky, tak jsem je přestala nosit, postupně náhrdelníky i náušnice. Dnes nosím jen zlatý řetízek na krk s měsíčním znamením a zlaté náušnice. Mám to na sobě stabilně, vůbec to nesundávám. V šuplíku se mi válí spousta bižuterie, ale asi už to na sebe nikdy nevezmu, nějak jsem k tomu získala odpor.