Diskuze : Hlavní : Kroužky - různé

Tak já bych nepořizovala psa někomu, kdo psa nechce. Pořídila bych ho v případě, že bych si ho dokázala představit já sama jako člena rodiny. Tak jsem to sem napsala jako jednu z možností.
Mě hodně těší, jak se děti mají k naší fence. A jak se měly k těm předchozím. Ta naše teď bude mít štěňata a hlavně mladší dcera tím doslova žije.
Pokud vím, třeba dcera Libika má taky ráda zvířata, snad zvažovala i nějakou veterinu.
Je to možnost, jak být venku. S lidmi nebo bez nich. Samozřejmě je to pro nadšence. Stejně jako ty ostatní nápady zde uvedené - ty taky nejsou pro každého

Já jsem zase nikdy žádný zvíře nechtěla, tak teď ještě jak je na tom ta dcera

Off topic, opravdu někdo používá "chodeji" a "závodějí"? To je nějaký pražský dialekt?

Co pes a třeba agility? Koukala jsem se, kolik je na P-10 možností. Když jsem se koukala na tým třeba tady, tak mi z toho vychází, že většina těch instruktorek začala se psy někdy v dospívání. Já vlastně taky. http://www.pesopark.cz/
Má dcera touží po tom dělat se psem agility. Ta mladší tedy. Jen čekáme na štěně. I když takové možnosti u nás nejsou.
Je mi jasné, že pes by vám s velkou pravděpodobností za pár let zůstal na krku. Taky třeba z různých důvodů psa mít nechcete, nebo nemůžete. Je to prostě jen nápad. Třeba o psovi přemýšlíte, nebo už ho máte.... I na psích akcích se lidé seznamují a navazují přátelství. A na agility by měla pohybu až až
Třeba se ten tip bude někomu hodit.

To je moc zajímavé téma. Na jednu stranu chápu to, co píše Delete, mám takovou zkušenost z dětství. Od mala jsme dělala gymnastiku a hrála na klavír, máma mi nedovolila přestat, ačkoliv v pubertě jsem si to moc přála. Takže jsem skončila až týden po maturitě:) Nemůžu říct, že bych nějak moc trpěla, ale poslední léta mě (zejména ta gymnastika) moc nebavila a občas jsem chodila "za trénink". Ještě jsem chodila na francouzštinu, ale tu moc neumím, protože jsem školné utratila za lístek na Nicka Cavea do Lucerny... no každopádně, své děti vychovávám liberálněji, dcera je od 12 na intru v Sasku a tam chodí na 1 až 2 kroužky se spolužačkami (je to podmínka školy, že mají i nějakou mimoškolní zájmovou aktivitu), obvykle si volí nějaký běžný sport (plavání, frisbee apod.) Ale zároveň musím napsat, že jsem i ráda, že jsem se tak dlouho gymnastice a klavíru věnovala, mám díky gymnastice dobré držení těla a mohu si občas zahrát na klavír se synem čtyřhru. Ideální by asi byl nějaký balanc mezi představou rodiče, co je pro jeho dítě správné a svobodnou volbou potomka.....ale to je v některých případech dost obtížné realizovat.