Diskuze : Zdraví : JIP a ARO

nedávno bylo v nějaké reportáži, že i lidé v komatu mají při kontaktu s blízkými viditelné změny na EEG, takže vnímají, co se kolem nich děje.

to musí být hrozný, pamatovat si rususcitaci. Je pravda, že já jsem si nikdy nepamatovala probuzení z narkózy, když jsem byla na operaci a přitom, mi sestřičky povídali, co jsem říkala, a jak mě budili. Po jedné operaci si pamatuju, jak setřičky, co mě odváželi ze sálu, říkali doktorům, co tam se mnou tak dlouho dělali, operace se protáhla o 2 hodiny a pak se mě snažili budit a já přitom byla vzhůru, jen jsem neměla sílu otevřít oči.

Elííí, když spíš, tak taky vnímáš. A pak záleží na citlivosti jedince. Mám zkušenost od tatínka i maminky oba vnímali, ale měli vše smíchané se sny a nevěděli kde je realita. Táta byl týden a byl zmatený. Máma měsíc a půl a deprese má dodnes, ale je to u ní spojené také s tím, že si pamatuje když jí 2x resuscitovali, co vykládala, tak opravdu děsivé. Žádné světlo na konci tunelu.

já jsem ultralaik, ale já bych to dělala jako ty: mluvila bych na něj, komunikovala, vypravovala bych mu, co se stalo a tak...co my víme??? Říká se přece, že třeba i po smrti stále funguje nějakou dobu sluch, člověk jaksi "vnímá". Na své dítě v děloze taky člověk mluví. Řídila bych se pocity, opravdu věřím, že člověk v tom stavu vnímá. Já pracuju v rehabilitační třídě, děti-i hluboce ment.postižené, nehybné, prostě reagují, když s nima člověk mluví-vidím jim to na očích.

Mám dědu v umělém spánku, včera jsem za ním byla na návštěvě. Sestřička na něj zakřičela, říkala, že musí. Pootevřel oči, ptala se ho a chtěla, aby jí stiskl ruku, jako odpověď. Ruku jí samozdřejmě nemačkal, ale viděla jsem, jak ji stiskl. Seděla jsem u něj a vyprávěla mu. Snažil se pokývat hlavou a i přiotevřel oči. Je to prý reakce mozku a je to dobře. jen mě zajímalo, jestli mě opravdu slyší a trochu vnímá. Hrozně špatně to nesu, že je v tomto stavu.