Diskuze : Hlavní : Zahraniční politika a události

Tatramelko, tak my bychom ho klidně mluvit nechali, ale on se jaksi s cizími bavit nehodlal, přitom doma mu pak pusa jela jak po másle. Do 5 let každou preventivní prohlídku víceméně prořval, i když se mu nic nedělo, jen ho měřili, vážili apod. Po tom 5.roce to přešlo, ale stejně na všechny otázky odpovídal velmi stručně, že by si chtěl povídat, to ani náhodou a to máme pediatričku fakt milou a příjemnou, sestru taky. No ale když ho tam viděli jednou za dva roky, tak on už si je ani nepamatoval...jinak on měl za dosavadní život jen 3x angínu (první ATB měl v 5 letech), jednou neštovice a pak jsme byli na předoperačním kvůli té mandli. To byly jediné akutní situace, které jsme potřebovali s doktorkou řešit. Jinak sem tam běžná rýma, trochu kašel, trochu teplota, za pár dní v pohodě, s tím tam ani nechodíme.

Nikde nic takového netvrdím.

Otázkou bylo / je, proč najednou ten nárust transdětí a podobných problémů. Já jsem jen vyjádřila názor, že dětem jsou dnes tyto infomace v nebývalé míře podávány (tedy alespoň v místě, kde nyní žiju) v nepoměru s informováním o funkci tzv. tradiční rodiny a nebo pouhopouhými informacemi o pohlavích a pohlavním životě. Osobně si myslím, že to může být jeden z důvodů, které mohou děti ovlivnit. Je to určitě v kolektivu způsob jak na sebe upozornit - být nebinární, být vegan, mít fobii (to bylo za nás, že děvčata měla fobii jedna na knoflíky, druhá na nevím co?!), mít deprese a nebo třeba být nadprůměrně inteligentní... . Ono to asi vždy bylo a bude, jen možná žijeme v příliš korektní době, kdy úplně všechno je normální a jakékoliv trápení je případ k řešení a vědeckému bádání... .

Otázka je jestli jen ty chytří businessmani, protože dnešní doba se také vyznačuje tím, že není populární pracovat rukama, ale vydělávat s co nejmenší námahou ideálně na blbosti druhých, se nechopili situace.

By the way ty projekty, které běžely u nás ve škole byly pod záštitou EU. Čili škola získala nějaké peníze na rozvoj a za to si musela nechat udělat od erudovaných pracovníků přednášky. Jednu z těch erudovaných - reedukovaných přednášejících znám, slušnej případ a to mě zrozlítilo asi nejvíc. ...že by měl děti tak závažným tématem provázet člověk, který se potácí z jednoho místa na druhé, z jednoho dluhu do ještě většího dluhu a pak si v rámci nějakého vzdělávacího programu na pracáku udělá certifikát, reedukuje se a chodí po školách. A tedy opět neziskovka, EU dotace... to je dobrej business moloch. ...a kde tady jde o ty děti co opravdu potřebují pomoci?

Mám kamaráda, který se cítí dost výrazně ženou, je ale ženatý, má děti. Jsou spokojení. On aspoň často chodí aspoň v "pánských" sukních. A věří, že po vzkříšení bude už správně ženou.

A problémem pro něj je, že při tranzici je povinnost se rozvést pro definitivní zanesení do dokladů.

Pro něj by bývalo manželství pro všechny mělo mít tu výhodu, že tranzice by neničila rodinu.

Tatramelko, no, určitě bych netvrdila, že za našich školních let byly ty zlaté časy, kdy si gayové a lesby tiše žili svůj život a necítili se diskriminováni. To by asi mohli říct oni, a vzhledem k tomu, že většinou orientaci nedávali najevo, tak bych na to moc nesázela.

tak ono stačí mít víc dětí s věkovým odstupem
"naše" pediatrička (v praze) znala všechny děti velmi dobře, stejně jako sestra... věděly na první pohled jména dětí, věděly, jaké ty děti jsou, co jim vadí, co je baví, ty informace z nich netahaly nějakým výslechem, ale při prohlídkách si s nimi prostě povídaly o věcech, které ty děti zajímaly... no a když jsem šla s jedním na preventivku, brala jsem ty zbylé často s sebou... teď tedy máme novou pediatričku (ta původní šla do důchodu, tuhle novou si zaučila) a musím říct, že o mých mladších dětech už ví taky dost stačí sem tam nějaká nemoc a ty preventivky...
je pravda, že ta naše původní pediatrička byla skvělá ženská, ve věku mé mámy, a s prvním dítětem jsem jí asi kladla opravdu hodně otázek a ona hodně formovala můj mateřský přístup