Diskuze : Hlavní : Respektovat a být respektován

Můj syn by ti řekl "Protože tu chci sedět JÁÁÁÁÁÁÁ!!!!!!!".

Jsou situace, kdy dítě chápe proč to nejde, ale přesto se domáhá, protože chceeeee. Tam už není prostor na diskuse, ale jen na činy.

Jistě že může používat mozek. Jen není na místě očekávat zázraky, protože sebereflexe a hodnocení vlastního chování (zejména typu "proč se chovám jako blb a ne tak jak bych měl") je těžký i pro dospěláky a důvody toho, co a proč vlastně dělám, mohou být pro člověka, zvlášť pro dítě, těžko pojmenovatelné.

Violo, než se mi narodilo třetí dítě, byla jsem expert přes výchovu, stravu, uspávání.... Na tu třetí neplatí nic. Pokud nechci zešílet a nechat ji nás všechny zničit, musím na ni jít tvrdě. Důslednost na ni nefunguje, promluvy, uklidňování, odvedení pozornosti, zaměstnat a unavit nic. Pokud si to chceš zkusit, půjčím ji na převýchovu. Ale popravdě, pár tvrdších zásahů stačilo a už se civilizuje. (má teda 2,5 roku)

Důvodem toho, že fyzicky zasáhne otec dítěte je ten, že já nejsem máma, ale macecha. Proto se "fyzickému donucení" bráním a nechávám tohle na otci.

ono se to učebnicové někdy dá aplikovat. Ale v případě, že starší dítě je nekonfliktní optimista a mladší ječí od narození a nepřetržitě se prosazuje, jsem se už vyprdla na metody. Nefunguje nic, jen lupnout vařečkou. Udělala jsem to dvakrát a už stačí jen natáhnout ruku k šupleti a je klid. Nervy jsem měla jen jedny a ty mi ta malá potvora totálně zničila. A ty její provokativní pohledy, kam se na ni hrabe nejstarší 13letá puberťačka.