Diskuze : Hlavní : Respektovat a být respektován

Taky bych nevysvětlovala tak urputně mnoha způsoby a rozhodně bych to za sebe nenechala vyřešit další osobu.
Řekla bych, že na židli, na které už někdo sedí, si sednout nemůže (židle jsou dělané na jednu osobu). Případně bych zopakovala "ta židle je obsazená". Se šestiletým dítětem už bych víc nediskutovala a ze židle ho sundala. Neposazovala bych na jinou židli, to už by mělo dokázat samo.

Občas není na škodu přímé a rychlé řešení bez sáhodlouhého vysvětlování. Zvlášť v tomhle případě, kdy dítě stoprocentně ví, že dva lidi na jedné židli sedět nemůžou a je si vědomo, že dělá něco špatného.

A jak už psala Žžena, je fyzické řešení a fyzické řešení.

no právě, ale to taky není úplně OK vzhledem k autoritě matky ne?
já jsem třeba docela nepříjemná na někoho, kdo se mi snaží vlést do debaty (ať už si pod tím představím cokoli) svoje "metody, atd..

řešíme podobné situace doma dnes a denně... chvíli si to řeší mezi sebou, to je ale většinou z obou stran 1x upozornění, pak akce.. což zase nechci, aby se mydlili hlava nehlava, tak se vkládám k přátelským řešením, ale pokud po 3x klidném upozornění, že takhle to nejde řešit (zjednodušuji!!!), tak popadnu jednoho, toho primárního "škodiče" a jde o kus vedle.. začne protestovat, zachytím a v klidu mluvím (cokoliv, protože v tu chvíli absolutně nevnímá) a jakmile se zase uklidní, tak opět vysvětlím, že takhle ne! nejsou paka, chápají to, oni to i vědí, ale mají tendence se škádlit, ale pak už to nedoodhadnou....

Asi proto, že nevydrží koukat na zbytečné hrocení situace a že matka se k jinému řešení nemá.

a proč jí z té židle dává otec, když jí to celou dobu vysvětluješ ty?

Bat´ třikrát a dost, nejsem táborovej řečník