Diskuze : Hlavní : Respektovat a být respektován

Tak to máme nakonec podobné.. třeba když chystám seznam na nákup ( nakupuje dost často manžel cestou z práce), tak se dětí zeptám, co by k jídlu chtěly. Když nepřijdou s žádným návrhem, tak holt musí jíst to, co vymyslím a uvařím já.

Ale zakladatelku jsem chtěla potěšit, že naše dcera měla podobné reakce jako ta její - prostě i kdyžk ní člověk přistupoval v klidu a vstřícně, tak se už z principu sekla. tenkrát jsme to vyhodnotili jako opožděnou reakci na narození sourozence + pár dalších věcí, tak jsme ani moc netlačili na pilu, ale prostě nastaly situace, kdy bylo potřeba, aby poslechla hned a bez hysteráku.

Ještě mě napadla jedna věc - občas dceři jen tak z napůl z legrace třeba řeknu :" hele, kočičko, máš v pokoji binec, tak si ho jdi, ty moje malá chudinko, uklidit. A ne že se naštveš." Můžu si to dovolit zhruba poslední rok, kdy jsem zjistila, že dcera už trochu chápe ironii, tak jí tímhle povídáním tak nějak vezmu vítr z plachet, obě se zasmějeme a ona si jde uklidit a kapku u toho přehrává, jak je naštvaná, že si má uklízet.

Senedro - kupuju jogurty bez jejich přítomnosti, kartáčky na zuby, mýdlo.......
Nekupuji bez nich jejich osobní věci počínaje fuskama a boxerkama - to prostě ne - psala jsi o kartáčku na zuby, tudíž jsem napsala, že tohle s nimi neřeším, kupuji to bez nich. Jasně - řeknou - jestli tam budou mít ten a ten jogurt, koupíš ho? Nebo tu a tu zmrzlinu. Koupím, jestli mají, jestli ne - už neřešíme, že jsem řekla a nekoupila, prostě neměli.
Ale pokud je dítě zvyklé si od malička vybírat samo oblečení, tak pochopitelně i v obchodě - to je jasný. Ale zas vědí, že jsou věci dražší a levnější a že jsou věci, které nekoupím, protože jsou drahé, i když by stropily hysterák a navíc mě tím naštvou, takže to bude mít dohru. Takže jakmile znaly čísla - v obchodě věděly, po které velikosti sáhnout a v jaké cenové relaci má smysl se pohybovat.

"kdyby dítě nejelo, je to trest pro mě"

Tak.

Xantipo, trochu si nerozumíme.. jen píšu o tom, že když se dcera dostane do "náladičky", tak prostě u čehokoli vytvoří problém. Nemám chuť tady vypisovat x-situací a u každé podávat vysvětlení... tak naposledy- třeba dcera má svoje tři ručníky, ty jsou její. Takže když je náhodou u mě ve chvíli, kdy ty ručníky měním v koupelně, tak jí dám vybrat, který čistý chce. Ty třeba dáváš dětem vybrat oblečení, ale v necelých pěti moje dcera při zběžném pohledu z pátého okna v paneláku fakt nepoznala, jak je venku teplo. Takže se mě ptala, jak se má obléknout. Časem už stačilo říct:" venku je zima" a šla si pro to triko s dlouhým rukávem. A při nakupování holt mám děti s sebou, protože mi je nemá kdo pohlídat, tak jsou zvyklé si vybírat samy - třeba ty kartáčky - ukážu jim na tři, které jsou pro ně a nejsou moc předražené a ony si v 99% případů vyberou naprosto bez problémů, keců a zdržování.

Občas mi to přijde, že si odporuješ, s dětmi věci řešíš, povídáš si, ale pak jim nakoupíš sama, protože nemáš náladu na to, čemu říkáš tanečky. Ty u nás taky nejsou, dětem v obchodě ukážu, z čeho si mají vybrat ( když jdeme kupovat teplý svetr na zimu tak nevybírají mezi tričkama na ramínka, ale z několika svetrů) a ony si zvolí to, co se jim líbí.

Já svoje děti nechávám vybírat, nechávám je říct jejich názor, ale vyžaduji určitou úroveň komunikace, kterou jsou schopny ve svém věku zvládnout a jsou prostě věci, ve kterých rozhodnu já nebo manžel a debata se nepřipouští. Klidně dětem vysvětlíme důvody, proč jsme po nich něco chtěli.

A to jsme se dostaly někam úplně jinam. zakladatelka tady řeší, co s dcerou, která řve při libovolné příležitosti, tak jí píšu, co zabralo u nás, když siuace byla stejná.

Psala jsem - řešit se to pochopitelně musí, ovšem ne nutně teď hned, a čím dýl to bude trvat, tím horší budou důsledky - tudíž pokud si nechá vybrat hnidy druhý den, tak k babičce neodjede, nedá se svítit. A když o tom necháš dítě popřemýšlet, tak si ty hnidy nenechá vybrat hned teď, ale za 2 hodiny, až začne místo hysteráku přemýšlet, už ano. No a nebo ne - pak prostě nepojede, i když se holka těšila. Prostě odšivit se je nutný.