Diskuze : Záliby : Zvířátka - ostatní

babi, stará zkušenost, šly jsem s kamarádkou přechod nejdřív Malé Fatry, o rok později Nízkých Tater, natěžko, spaly jsme v útulnách - před dětmi, tedy cca před 15 lety. Už tehdy jsme měly rolničku a občas "zahalasily". Nepotkaly jsme třeba celý den člověka nebo jen pár, na prstech dvou rukou by se spočítali (večer samozřejmě jo). Na Fatře jsem měla větší bázeň z bouřky na hřebeni. Na Chopoku jsme mluvily se dvěma kluky, kteří šli opačnou trasu, a ti nás upozornili na medvědí stopu, kterou cestou viděli. Je fakt, že jednou padla mlha, zrovna když jsme se prodíraly velkou pasekou, kde byly už vysázené malé stromky, ale hlavně byla celá porostlá maliníkem a plná zralých malin. Jo, cpaly jsme se, ale tehdy nás napadlo, že jestli v té mlze někde tam sedí medvěd a láduje se taky malinama, tak mu dost dobře můžeme spadnout přímo do klína a příjemná představa to nebyla . No a pak zanedlouho po našem návratu vyšel tuším v Reflexu? článek s titulem (nepřesně) "Donovaly - medvědí vesnice", kde právě upozorňovali na rizika spojená se setkáním s chlupáčem, z Donoval jsem tehdy vyrážely .

Dneska bych už asi sama nešla, sama s dětma taky ne. Zaujalo mě to zjištění, které zaznělo v diskusi, že na skupinku od určitého počtu členů medvěd nezaútočí, ale zase ta samota bylo přesně to, proč člověk šel...

Babi, od rána přemýšlím, co bych dělala, co ti napsat. Na Liptove jsem chodila v létě 22 s kamarádkou, která je místní. Říkala jsem si, ze je zvlasnti, ze se boji víc, než já. Povídaly jsme, měly jsme rolnicky, občas jsem tleskla. Nebala jsem se. Nebala jsem se ani na východě Slovenska v horách, kde cele dny nepotkas člověka, ale stopy medvědi vidíš. Tam bych se nebala jít ani teď. Ale potom, co naši známou, která žije cely život v Lip Mikuláši a boji se medvědů tak, ze nechodí do lesa, napadl před 14 dny medvěd na přechodu pro chodce uprostřed Mikuláše, bych sama, nebo ve dvou do NT nesla. Leda ve skupině. Medvědi v těchto místech ztratili plachost a žádné zpěvy a halas je nevyplasi. Jsou proste otrli.

Nikam, kde je výskyt medvědů bych nešla. Už vůbec ne sama. Neumím rychle běhat ani lézt po stromech.

tak na slovensku je možné všechno, i to, že jde turista v březnu na houby a nese si čirou náhodou i krátkou palnou zbraň

Sally, zpěv a další fígle ( bez pepřáku) znám, děkuji za potvrzení. Jen se trochu obávám, že to platí hlavně na plachou zvěř, a s těmi dnešními slovenskými medvědy to bude už trochu posunuté... s rolničkou jsi mě nepotěšila ( pískání již vím, že nefunguje, berou to jako ptáky).