Diskuze : Zdraví : Ječné zrno

Měla jsem ječné zrno několikrát. Jednou takové, že mi z oka zbyla jen škvírka, jak to nateklo. Byla jsem u oční lékařky a ta mi řekla, že mám oko ledovat (zabalit kostku ledu do igelitu, ten do kapesníku - aby se to nepřilepilo a přiložit na oko), k tomu mi dala mast, aby se po prasknutí nedostala do oka infekce. Když jsem se jí ptala jestli se to přenáší (shodou okolností měl ječné zrno i kolega v práci), tak říkala, že ne. Musím říct, že po ledování jsem ze 3 víček (fakt to bylo veliké) měla večer jen jedno s mírným otokem.
Když se mi na stejném místě objevilo ječné zrno asi za 2 měsíce znovu a pak později ještě 1x, tak mi lékařka řekla, že ještě 1x a bude to na malou operaci, že se bude muset odstranit ta žilka (? - už si nepamatuji co přesně řekla), že je zanešená.
Chválabohu od té doby nic a když cítím, že oko začíná bolet, tak leduji a stačí to.

Babská rada od pratety: "Dej si na to tvarohu".
Zabal měkký tvaroh do plátýnka a na noc si to přivaž na oko. Na ječná zrna už netrpím, ale tenkrát to zabralo, do rána bylo pryč.

Ahoj, moje děti mívají stejný problém, zabírá polykat pravidelně Pangamin - pivovarské kvasnice. Ječné zrno může být z nedostatku vitamínu B. Bohužel ale zvyšuje chuť k jídlu

Dobrý den,

chci se zeptat, zda má někdo podobný problém jako já, a jak ho řeší. Trvale se mi vrací do očí ječná zrna - na spodním víčku. Mám je tak každý měsíc jedno. Je to pro mě dost bolestivé a omezující. Lékař mi vždy řekne, že se s tím nedá nic dělat, jedině mazat opthalmoseptonexem.

Není nějaký babský recept nebo homeopatica jak se ječných (vlčích) zrn zbavit?

Také nevím příčinu, proč se mi dělají. Říká se, že jde o přecitlivělost na prach a nebo je to dědičné. U mě platí ta dědičnost, táta je měl v mém věku (24) také.

Děkuji, hezký den.

Ahoj, napíšu svojí zkušenost...
Vlčí zrno se mi udělalo zhruba ve 14-ti letech.Chodila jsem tenkrát pravidelně na oční(ne kvůli tomu), doktorka mi řekla ať nějakou dobu počkám, že se to MŮŽE vstřebat.Udělalo se mi to uprostřed horního víčka.Akorát jsem se v té době začla líčit, takže jsme to vnímala jako obrovský handicap, strašně mi to tam vadilo.Čistě z kosmetickýjo hlediska, nebolelo to, nesvědilo, nezvětšovalo, nic.Ale vidět to bylo na první pohled, bylo to poměrně velký, ne nějaká tečka, cca 1cm.

Po pár týdnech/měsících(už si to nepamatuju tak detailně) jsem to chtěla nechat chirurgicky odstranit.Prý téměř bezbolestný zákrok, dělali mi to na Karláku.Nechci tu nikoho strašit,ale ta bolest byla šílená, dělali mi to bez narkozy, snad bych radši místo toho rodila.Bolela mě pak celá hlava, byla sem docela mimo, domů jsem musela jet s mámou taxíkem.

Takže určitě bych trvala na narkoze!