Diskuze : Zdraví : Šilhavost

Leonie,
já fakt nevím, komu mám už věřit. Jak jsem mluvila s naším ošetřujícím doktorem z Motola (asi před týdnem jsem mu volala), tak říkal, že ty brýlky, co má, tak má na blízko, a že už je velká, na to aby měla jen brýle na hračky, že se potřebuje už dívat i do dálky. A s těmahle brýlkama jí to prý moc nejde. Tak jsem to včera říkala naší očařce tady v Ostravě, že jestli by jako nebylo lepší jí napsat už ty bifokály, a ona že to tak není. Že to nejsou jen brýle na blízko. Že to má tak ty dioptrie středně co jí naměřili, že to nemá to přesně, co ukázal přístroj (protože za prvé nedokáže očičko udržet absolutně v klidu jak dospělý u toho měření, a za druhé, je to prý zkreslené kvůli tomu že ten přístroj to neumí tak dobře zaměřit, pokud je tam zákal), tak že jí dali něco přibližně. A že si myslí, že jí ty brýlky sedí i na dálku. Tak já fakt nevím. Je ale pravda, že třeba dneska jsme byly na procházce. A Maruška najednou říkala "pán", tak jsem se rozhlížela, nikoho jsem neviděla, a fakt v dálce, tak určitě dvacet metrů byl nějaký pán. No ani já jsem si ho nevšimla. Tak to s tím díváním do dálky asi nebude tak zlé. I ty obrázky u doktorky jí celkem šly. No doma taky, ale my jsme to doma cvičili tak na cca tři metry. A včera nám bylo řečeno, že musíme cvičit tak na čtyři pět metrů. Že tři metry není ani blízko ani dálka :-(
Jinak Maruška ani skoro nešilhá. Jen občas jí to očičko ujede jak je bez brýlí, s okluzorem ani ne. Říkala jsem to té očařce včera, a ona říkala, že to šilhání je prkotina, že se na to nemám vůbec tak zaměřovat. Že prvořadá je záležitost se zákalem, a ten se prý teď nerozšiřuje. A snad se vyhneme i zelenému. To se zjistí v únoru v kontrole v narkoze. Tak musíme věřit, že to bude ok.
Jinak holky, Maruška je z těch stromečků v obchodech tak nadšená, že jsme už včera nastrojili stromeček. Jinak strojíme až na Štědrý den. Hrozně se jí to líbí. Chodí kolem něho zasněně a říká "štomeček, dáječky, Ježíšek" :-) A když se jí zeptáte, kdo nosí dárečky, tak řekne "Ježíšek" :-) Je zlatá. Jinak dneska před chvílí jsem konečně douklízela po cukroví. Upekla jsem čtvrtý druh a "tím končím, tvůj Alois" :-)) Dneska to byl zas mazec s Mruškou pečení. Tak jsem jí nakonec nasypala do misky balíček gumových medvídků, dala jsem jí vařečky a misky a ona to pořád přesypávala sem a tam a míchala vařečkama. Tvářila se u toho hrozně důležitě a pak z ní vypadlo: "už nemužu" a nahlas si oddechla :-)) Kdepak to asi slyšela.... :-)) To jsem se fakt smála jak blázen. Je to číslo.
Tak já pro dnešek končím s mým románkem. Já se vždycky rozepíšu, nejsem k zastavení.
Pa holky.

zase to blbne. Evisto, to je divný, že? Do určité doby nic a pak zase na druhou stranu ty očka nejdou srovnat. Jinak mě se taky zdá, že dokud neměla brýle, nebylo to tak hrozný, ale jak jí je ted sundám, tak mazec.

Terezko a jak jste na tom vy? Taky je to horší s tím šilháním po okluzoru jak u Evisty?

ahoj holky, nějak nestíhám, máme tento týden samýho dr., takže jsem v jednom kole.
Kečitko, tady těžko radit, my tomu moc nerozumíme, ale budeme všichni držet maličké palce. Je to fakt strašný, škoda, že ji neudělali nějaký vyšetření už tenkrát, jak se ti to nezdálo. Teď poptřebuješ hlavně ty pevné nervy a hoooodně síly. Samozřejmě, že malá taky. Je to hrozný, nevím vůbec jak vám holky pomoct.......... Každopádně piš jak to probíhá. Manžel tě snad podrží a máš ještě nějaké děti? Ještě se chci zeptat, byla třeba nějaká hooodně uplakaná nebo něco? Víš, že by jí to třeba bolelo.........

Žanet ty bifokály si myslím, že nám v tom březnu stejně dá pryč. Uvidíme. Ale dr. má pravdu, že jsou na to ještě maličký. Já to vidím na malé. Jasně že se nevíc dívá rovně a zrovna tam má ten přelom, takže oči jdou k nosu, ale zase na druhou stranu, když se snaží to používat jak má, tak bych řekla že celkem ty očka drží. Ale stoprocentní to stejně pořád není, tak budeme hledat určitě dioptrie dál.

leonie, taduna začal šilhat těsně před druhýma narozeninama - mudra v praze teda říkala že už musel šilhat kapku dřív ale tak málo že si nikdo nevšiml

Kečitko,
je mi to fakt hrozně líto. Úplně mi běhá mráz po zádech. My jsme byli v Motolu už mockrát (na operacích šedého zákalu, pak sekundární šedé zákaly, kontroly v narkoze) a s tímto jsem se tam už setkala a dokonce víckrát. Je to hrozné, navíc jsem s těmi maminkami byla občas i na pokoji a vím, že cítíš tu hroznou beznaděj. Vždycky si tam říkám, jak tam vidím děti s nádory, že může být ještě hůř, než to co máme my. Ach jo. Škoda, že nemám na nikoho z těch maminek kontakt. Jedna tam byla, že ten její chlapeček měl ten nádor nějak za tou kostí, jak je očičko, tak mu ho odstrnili, pak chemoterapie, a prý to vypadalo, že se to zastavilo. Ale od té doby jsem s ní nemluvila, tak snad to dobře dopadlo. A snad to dobře dopadne i vám. Budu vám vážně hrozně moc držet palce.
Naše malá trošičku šilhala, jak byla malá - malé miminko, pak to bylo už lepší. Ale nevšimli jsme si, že prý málo fixuje - na tříměsíční mimčo - no myslela jsem si, že je to v tom věku ještě normální. A měla zorničky zašedlé, ale vážně nás nenapadlo nic - vůbec jsem nevěděla, že je katarakta možná i u dětí, neějaká vrozená. Myslela jsem že je to záležitost starých lidí. Nikdo v rodině to nemá :-(
No dneska jsme byli na kontrole, bifokální (půlená) skla nám nenapsala. Prý to tak malé děti těžko zvládají, že nejsou moc schopny dívat se spodem a horem, mají tam pořád ten předěl. A že ty dioptrie jsou celkem vyhovující. Měřila ji na autorefraktoru, byla fakt hodná. Vydržela se dívat. No naměřili jí ještě větší dioptrie, ale prý, že pokud je tam zákal, je to nepřesné (přesnost měření vyšla číslo 5, nejlepší přesnost je prý 9, takže nic moc přesné). Zákal se prý nerozšiřuje. Ťuk, ťuk, ťuk. Zorné pole je volné. Ale nenechala si vyšetřit pohmatem víčka, kvůli očnímu tlaku (kvůli možnému glaukomu), takže máme radši kapat dál dvakrát denně (ale to je maličkost, pokud to pomůže odvrátit zelený zákal). Hezky poznávala i obrázky - nechala si zalepit očičko a říkala, co vidí. Je to šikulka. No ty nejmenší domečky, srdíčka atd. už levým neviděla. Ale možná už neměla výdrž. Říkala doktorka, že jí to měnit nebude, pokud ty brýlečky má ráda, že by jí je mohla znechutit. Že v únoru jedem zas do narkozy do Prahy na kontrolu, tak tam že to bude přesnější - to měření dioptrií. Tak uvidíme, co řeknou tam. Dostala od paní doktorky obrázky, že byla šikovná, tak jí hned sama řekla "děkuju" :-) . Je to můj miláček.