Diskuze : Zdraví : Ostatní problémy nervové soustavy

No, není, samozřejmě. Odvykání kouření je pro mě srdeční záležitost, nějakou dobu jsem v téhle oblasti působila jako profesionál. Současný trend je odvykat naráz, ne postupně, takže v tomhle má tvůj muž pravdu, že souběžně řeší alko i nikotin, závislost je jen jedna, i když jde o různé látky. Určitě už v téhle době bych neuvažovala o nasazení náhradní nikotinové terapie (v diskusi zmínění náplasti, popř. jiné prostředky)! V téhle fázi už nejde o fyzickou, ale o psychosociální závislost (všechny ty návyky, které měl tvůj muž navázané na užívání nikotinu nebo alkoholu). Jasně, že je nervózní a tím pádem i nepříjemný, hledá totiž, jak ty situace, které zvládal díky alko a kouření, zvládnout jinak, nus to teprve vymyslet. Zjednodušeně jde o to, že nejde "jen" vysadit tyto dvě látky, ale udělat spoustu drobných, nicméně významných změn (namátkou např., jak budu řešit stres, jak se budu usmiřovat, jak se budu soustředit jinak, co budu dělat jiného o přestávce v práci, co budu dělat jinak při nudě atd.).To samozřejmě nějakou dobu trvá, než si ten život přeskládá. Zároveň bažení se může objevit ještě po velmi dlouhé době, ale mělo by to postupně ustupovat. Pokud by si tvůj muž vyhodnotil, že ale to, co se mu děje s náladou, je vážnější, je možné obrátit se na lékaře, raději bych doporučila někoho z Center léčby závislosti na tabáku, případně to řešit i antidepresivy (jakými, to už by si vyhodnotil tamní lékař). Není to moc časté, ale může se objevit depresivní ladění. Každopádně bych se ho ptala, jestli má představu, jak mu můžu pomoci já ve všech těch změnách. Navíc, ony se tě taky dotknou, resp. už dotýkají. Co bys tak mohla dělat jiného, než uvažovat o tom, že by bylo lepší znovu kouřit? Ty sama jsi nekuřačka? Nebo kouříš?

můj taťka přestal den ze dne kouřit. Byl tedy silný kuřák 40/denně a šel hned na 0

Nasledne,kdyz si stěžoval, že se teď zadychava, mu lékař řekl, že měl prestavat postupně. Že má teď plíce jakoby v křeči,jako by byl astmatik ale nebyl

A to samé jsem ted slyšela od kolegyně co taky přestala že dne na den

Nikdy není lepší kouřit. Můj muž přestal kouřit po 30 letech kouření, alkohol také ubral - pije jen málo, kontrolovaně a společensky. A je úplně v pohodě jak psychicky, tak fyzicky. Nepřibral ani deko, naopak postupně bez cíleného hubnutí shodil 15 kilo. Prostě jen přirozeným životním stylem, bez sportování, s přirozenou chůzí - výlety, procházky, na pohodu, bez holí, a k tomu zahradní "galeje". Říká, že se mu lépe pohybuje, lépe dýchá, nemá břicho ani sádlo, nechrchlá.
Jí pestře a všechno. Baví ho život, je v pohodě, jezdíme na výlety, na dovolené, na koncerty, do kina, na výstavy, do kaváren na zákusky, do restaurací na obžerství, koukáme na filmy, čteme, debatujeme, chodí občas mezi lidi.
Přijde mi pořád stejný, vyrovnaný chlap a dobrý partner a kamarád.

Takže hlavu vzhůru.

White, velmi laskavě bych ho požádala o to, aby se s někým poradil. 3 měsíce negace a nervozity a blbý nálady je vyčerpávající.

Partner přestal kouřit po cca 30 letech. Kouřil 2-3 krabičky denně, alespoň v posledních letech. Řešil to s odborníky, měl podpurnou léčbu léky a přesto to bylo pro něj psychicky velmi náročné. Měl několik týdnů depresivní stavy, nic ho nebavilo, byl velmi unavený. Je to už 6 let, co nekouří. Chuť na cigarety mívá, ale sám říká, že to odvykání bylo tak náročné, že už to nechce znovu prožívat. Takže pokud partner bojuje bez podpory s dvěma zavislostmi, nedivím se jeho stavu.