Diskuze : Ostatní : Tetování

V životě se mi líbilo mnoho motivů, ale můj důvod - proč ne - je ten, že žádný ten motiv se mi nelíbil dlouhodobě. Tak to mám - co bych si vybrala dnes, určitě se mi nebude líbit za pár let. A zaplať Pán Bůh, že jsem si ho nedala ve 20, ani nechci vzpomínat na to, co se mi líbilo tenkrát.....
Ale někdo není tak přelétavý a nepopírám možnost, že co si dnes vybere, ještě za 20 let má rád.... Tím mám teď na mysli třeba tetování

Nemám, nikdy mě to ani nenapadlo.
Jen bych byla opatrná s umístěním. Sousedka si před doslova pár lety pořídila takový ten pruh na záda nad okraj bojových jeans. Byla to tenkrát hrozná móda. Pak něco přibrala a dneska se za to tetování hrozně stydí a opravdu to nevypadá hezky.

Mám několik. Něterý docela velký. Chtěla jsem to, mám to, a nic víc neřeším. Co na to budou říkat lidi až budu stará je mně jedno, stejně jako je mně to jedno teď.
Tchýně si nechala dělat dvě kérky v padesáti a byla z toho šťastná, takže nevidím důvod, proč ne

Nemám, nikdy jsem netoužila. Moje sestra i švagrová mají, malé decentní a vypadá to dobře. Ale třeba sousedka má dvě velké kérky a dnes ve 40+ to vypadá ohavně.

No právě. Větvička vrby, dejme tomu, ale třeba čárkový kód u seniora už bude o něčem jiném. Nemyslím, že jsem jediná, u koho se vkus mění. Určitě bych na sobě nechtěla mít nic z toho, co se mi líbilo v 16. Byť je to "historie těla". Jizva po císaři je o něčem jiném. Za tu se člověk v 70 stydět nebude. Ale znám lidi s tetováním, za které se stydí už teď. A mnozí si tetování nechávají předělat.