Diskuze : Peníze a bydlení : Nadšenci starých domů a chalup

a tak nemusí přeci rovnou pršet,stačí když bude kapat - co takhle si pronajmout chalupu/chatu na samotě,přát si to i třebas jako dárek k něčemu no a uvidíš,bud budeš nadšena nebo vyléčena ze snů.

I já bych ráda bydlela na samotě, ale teď je to nemožné a za těch 20 let, kdy budu mít skoro 70 na krku, už to bude, bohužel, zase nemožné. Špatná dostupnost do obchodu, k lékařům... Samota mi souzená není.

no ale jak ta oprava, tak to pronajímání je dost časově náročný, ne?

Tím neříkám do toho nejít, ale co jsem kdy viděla, tak lidi, co pronajímali chalupu, bydleli buď v místě, nebo v nějaké rozumné dojezdové vzdálenosti (třeba v nejbližším větším městě), v létě se to tam střídá třeba po týdnu a když se třeba v 10 hodin lidi odhlásej a ve 14 najížděj další, tak to je pro toho, kdo to uklízí/připravuje asi švicuňk, plus když se tam v průběhu pobytu rozbije třeba voda nebo záchod, tak musíš přijet a dát to do pořádku (nebo to zajistit jinak, což se už asi zas prodraží)

Libiku, samozřejmě, tak to je.
Však také stále jen sním a realisticky zůstávám na smradlavé městské ulici, odkud si luxusně opatřím cokoliv kdykoliv. A tuším, že bude rozumne u toho zůstat.
Ale mám to jako Len, touha po samotě v lůně přírody s věkem naléhavě stoupá.

já ti to neberu, mám Šumavu dost ráda a sama jsem z Pošumaví. Z druhý strany mám seniory ve velmi dobré kondici na chalupě, která je normálně dostupná za každého počasí a je mi jasný, že bez dojezdu dětí 1-2x týdně by se nechytali ani za hlavu, pokud počátám důchod 65 a výše, může to být lebedička tak 5 let. Pak už nejsou koule řídit po kamzičích stezkách s řetězy.

Ale jo, romantická představa to je