Diskuze : Peníze a bydlení : Nadšenci starých domů a chalup

Kdyby měl tepelnou vodivost jako železo, tak se tady upečem, jak by nás zemský jádro zahřívalo Má samozřejmě mnohem lepší tepelnou vodivost než dřevo nebo jakýkoliv tepelně-izolační materiál, k železu mu ale hoooodně chybí. Ono nejde o tepelnou vodivost ale o měrnou tepelnou kapacitu – kolik tepla je potřeba k ohřátí jednoho kila dané látky o jeden stupeň (a naopak – kolik tepla musí kilogram látky vydat, aby se zchladil o jeden stupeň). Obecně pak platí, že dobré izolanty nemívají velkou tepelnou kapacitu, neb je v nich spousta vzduchu, který v tomto ohledu moc nevyniká (cca 1 kJ/kg/K). Naopak "klasické" zdící materiály ji mají velkou – proto se do nohou postele dávala horká láhev s vodou (4 kJ/kg/K) nebo cihla nebo kus kamene. Ty posledně zmiňované mají menší tepelnou kapacitu než vzduch (kolem 0.8-1.0), jenže jich je na daný objem kapku víc kilo, tak asi 1800 krát

Ještě mě napadlo – samozřejmě taky záleží na hornině, ze které kameny jsou. Pokud ale máte zdi z kamenů různé velikosti, je takřka jisté, že jde o sbíraný kámen (aneb co na poli překáží, využijeme na chalupu :) ). A to povětšinou bývá rula, žula nebo kýhočerta nějaký metamorfit. Všechny sajou jak houba. Máme jakýsi granodiorit – saje, rodiče měli a částečně ještě mají žulu (dokonce kusy byly z žuly, co sem dotahl ledovec )... ani nechtěj vědět, jak byly ty šutry nasáklé. Dokonce měli ve zdi rosný kámen, či jak se tomu říká – prostě šutr, z kterého prýští pramínek :) Pískovec taky saje, ale rychleji zase tu vlhkost pouští (však je to přírodní malta :) ). Jak jsou na tom vápenné horniny netuším, tipoval bych, že o co míň budou sát, o to víc budou ve vlhku degradovat. Ale to usuzuju nikoliv ze zkušenosti se stavbami z nich, nýbrž s horninou jako takovou.

Drží to pohromadě, protože je to tlustý Respektive je to tlustý, haby to vůbec drželo pohromadě. Máme to taky tak.Nicméně když jsem rozebíral kus zdi nebo škrabal spáry, tak jsem s údivem zjistil, že pokud do zdi neteče střechou, tak ta hliněná malta, kterou je to povětšinou poslepované, zajišťuje lepší soudržnost zdi než vápenná – ta je sice o něco pevnější, ale vydroluje se v kusech, zatímco hlína v prachových částečkách. Nevidět to na vlastní oči, tak asi neuvěřím. Pokud do toho neteče od střechy nebo neujíždí podloží, netřeba se bát

zateplit bych rekla ze ne, podriznout, vymenit okna, vetsinou u techno tlustych zdi, je postavena zed, pak vzduchova mezera a pak vnitrni zed, prisli jsme na to pri rekonstrukci a pry se takhle driv stavelo, ta vzduchova mezera je pry jako izolacni. Jo a barak se musi nejdriv poradne vytopit aby zdi natahly teplo tak uz jen normalne pritapet.

Isolace - schopnost nepustit teplo z teplejší strany na studenější, akumulace - schopnost nastřádat teplo. Isolace špatně teplo vede (proto ho nepustí), proto není schopná ho naakumulovat.