Diskuze : Peníze a bydlení : Nadšenci starých domů a chalup

Když má něco akumulační schopnosti, tak to teplo drží ne ? Kámen akumuluje dobře, ale trvá než se vyhřeje, protože dobře neizoluje. Problém tam, kde se trvale nebydlí. Pokud se nenechá úplně vychladnout, tak je teplíčko brzo.

Tak chlap říkal, že kámen má velké akumulační schopnosti, ale teplo nevydrží. Ohání se fyzikálními tabulkami . Prý nejlepší kombinace je zateplený kámen - teplo se naakumuluje a neutíká. Ale zeptala bych se prostě nějakého odborníka. My rekonstruujeme starý dům, nevlhne, zateplení máme a je to sakra znát.
Dál už nemůžu diskutovat, jelikož chlap šel spát a nemá mi kdo diktovat.

To je pravda, říká chlap . To vlhko se dá ale odvést ven různými způsoby - když ne podříznout, alespoň dům obkopat a zasypat to štěrkem, může se dát kolem základů nopová folie. No a to, co se dostane dovnitř (a dostalo by se i do nezateplené zdi) se právě musí odvádět ven tím větráním, ventilací, digestoří, komínem atd. U oken dávat mikroventilaci atd.

Pokud dojde k tomu, že po zateplení domu vrstvou pěnového polystyrenu přestane dům „dýchat“, není to způsobeno vrstvou pěnového polystyrenu, ale tím, že zateplení budovy je většinou spojeno s výměnou oken a s dokonalým utěsněním spár. Nová okna, jak plastová, tak i dřevěná typu EURO mají proti starým oknům až 10x vyšší těsnost spár mezi rámem a křídlem. Tento fakt výrazně ovlivní možnost stálé výměny vzduchu v místnosti, která probíhala před výměnou oken. Zatímco dříve byla výměna vzduchu v místnosti i při zavřených oknech cca 1x za hodinu, po osazení nových oken je 10x nižší. Pokud si uživatele neosvojí nový, proti minulosti odlišný režim větrání bytu, dochází pak k nárůstu relativní vlhkosti vnitřního vzduchu a ke vzniku plísní. V praxi většinou postačí nechat okna na režim mikroventilace.

Pokud se hovoří o tzv. „dýchání domu", vychází se přitom z úvahy, že difúze vodní páry skrz stěny domu má nějaký praktický význam. Ve skutečnosti ale neumí běžný dům přes obvodové zdi odvést více jak 3 % vlhkosti. A to bez ohledu na to, jestli je zeď z pálených cihel, pórobetonu, betonových tvárnic nebo např. ztraceného bednění. Zrovna tak dodatečné zateplení takového domu pěnovým polystyrenem, děrovaným pěnovým polystyrenem, minerální vatou, lehčeným pórobetonem apod. nehraje v celkové bilanci výměny vzduchu významnou roli. V praxi existují případy, kdy může mít difúze přes zdi domu i určitý praktický význam (např. domy po povodních, silně zasažené již dříve vlhkostí apod.), ale v těchto zvláštních případech je vhodné nechat dům postupně vyschnout po odstranění původní zasažené omítky a především po odstranění vlastních příčin vzniku vlhkosti. Tyto stavby by měl důkladně posoudit odborník a navrhnout způsob řešení.

K tomuto tématu byla zpracována studie v zahraničí, která došla k závěrům, že „typické vnější stěny nejsou schopny ani částečně nahradit ventilaci při odvádění vodní páry z místností, protože množství páry vznikající při používání domu nebo bytu je několikanásobně vyšší, než může prostoupit přes vnější stěny. Snahy o dosažení co největší paropropustnosti vnějších stěn jsou z praktického hlediska nesmyslné a bezvýznamné".

Autor: Ing. Jiří Kudlička, Sdružení EPS ČR

No jo, ale ne vlhké, přestane to dýchat a je zle.