Diskuze : Hlavní : Jsem podváděná partnerka

Libiku, Palackého jsem nikdy nečetla.
A nemyslela jsem to doslovně, že takhle budu formulovat (víru a opravdovost).
Ale je to jedno, právě jsem se rozhodla na radu Marťasíny, že nebudu říkat nikomu nic, dokud se snad náhodou nepřijde na moudrost staré matky zeptat

""život je dlouhý a plný nástrah, děti, kéž to ustojíte" "

nebudou ti rozumět, Ropucho neříkala bych takové věci šťastným mladým lidem, užívala bych si, že oni jsou šťastní, škarohlídství v takové životní etapě spíš zraňuje...

Filomeno, to je citlivé téma, spousta ezoteriků a rychlo-psychologů by ti tvrdilo, že přání otcem myšlenky. Dokonce i mozkový trust Rodina.cz třeba uvede, pozor na to, co si přejete. Jsme v zajetí nedefinované mystiky viny a trestu.

Ne, že by mě nenapadaly hnusné věci, ale umím to zahnat

Libik ale ja to mam v sobe ja si predstavovala i jako mala co bych delala kdyby nasi umreli

Ropucho, takže člověk se má ostražitě klepat 75 let manželství a na smrtelné posteli si výsknout "hurrá, Pepča mi nikdy nezahnul"?

No, tak to já si tedy výhru v loterii představuji méně morbidněji, úplně zapomínáš na to, že žiješ i v těch 20, 30 či padesáti .