Diskuze : Záliby : Historie

Neznámá, taky jsem si hráli na skládce v údolíčku, kde snad byl původně i potůček nebo šlo jen o spodní vodu (blízko je prameniště), na konci se utvořil takový smradlavý rybníček, přes něj vedlo cosi jako ocelová kostra lávky - bylo velmi dobrodružné to přecházet s rizikem pádu do toho hnusu (nestalo se tedy nikdy). Jednalo se o skládku blízké továrny, myslím, že normálně legální, prostě postupně to údolíčko (pozemek patřil k továrně, i když byl volně přístupný) plnili ... Po 1989 to taky zahrnuli, není tam tedy teď nic, dá se volně přejít z louky na pole bez použití té "lávky". Taky jsme stavěli bunkry a vybavovali je poklady nalezenými na skládce

"Popel se v zimě sypal na chodník" tak pokud jste meli chodnik, tak uz asi slo o vetsi obec, tam uz mozna nejaka odpadova sluzba existovala.

Naši koupili domek cca v roce 1996, vesnice u Slaného. A popeláři tam nejezdili ještě několik let, byla tam za vsí skládka, kam si to každý vyvážel sám.

Láhve od octa se používaly i jako cestovní láhve

Jasně, že ano.
Máme na hraně pozemku takouv rokli, dnes už zasypanou. Nedávno na ní elektrikáři měnili sloup a byli v šoku, jak je hluboko, sloup se asi zasypal i s roklí.

Manžel v rokli trávil dětství, postavili si v ním bunkr, byla to vlastně skládka s potůčkem na dně, prý spoustu zajímavých věcí tam našli.

Dnes má na místě zasypané rokle jedem chaťák zeleninovou zahrádku, manžel vždy kroutí hlavou, protože je to vlastně zasypaná skládka a navíc ji prý zasypávali vším možným, vůbec by se nedivil, kdyby v tom byla i nějaká chemie a jiné chuťárny, prostě obrovská díra k zemi, do které se hodně vešlo, prý je to spíš místo na asanaci než na okurky.