Diskuze : Hlavní : Umělé oplodnění

Já vím že je to těžký a nedá se na to nemyslet, žila jsem snažením o těhotenství 2 roky. Když jsem utla IUI a začala se připravovat na IVF, přestala jsem na otěhotnění myslet. Nebylo proč - IUI se nekonalo a do IVF ještě 2 měsíce. A bylo to. Martheen níže píše, že to šlo samo, když nastoupila do práce. Ta hlava tam prostě tu roli hraje, ale jak se od toho cíleně odpoutat nikdo nevíme, to se plánovat nedá. Ale k IUI bych tak velké naděje už neupínala, ta úspěšnost není nic moc - vlastní zkušenosti.

Kimi, ono je to těžký. Nešlo to předtím tak dlouho a teď prostě byla naděje...


Je jasné,že na to půjdu znova, ale fakt nevím, jak na to jde nemyslet, když si člověk musí počítat dny, pak píchat injekci do břicha, pak po IUI souložit, když to člověka bolí a pak si každý den dávat utrogestan, po kterým je mu 2x denně hodinu zle. Jak se na něco takového dá nemyslet?

První IUI a už ti odchází nervy - to je nějak brzy, tohle je úplný začátek. IUI mám za sebou 5, neúspěšných. Otěhotněla jsem nakonec zcela přirozeně mezi těmi IUI a IVF, na které už nedošlo. IUI bych klidně opakovala víckrát, určitě bych to teď nevzdávala sotva jsi začala. Je to poměrně šetrná metoda, takže bych pár pokusů rozhodně dala. Na vyšetření průchodnosti vejcovodů se můžeš v mezičase objednat, někdy možná pomůže k otěhotnění i to samotné vyšetření, protože hodně záleží taky na "hlavě".

Tak jdem na dlouhodobky

Romci, dlouhý protokol ale dělali spíš mladším ženám s dobrou ovariální rezervou.
Mrkni třeba sem, je to tu popsané.

https://www.reprofit.cz/ivf/vyber-metody