Diskuze : Hlavní : Umělé oplodnění

Nerad, ale musel jsem

"Já předloni chmurně slavila 39 narozeniny, abych byla dcerou a manželem informována, že je mi teprve 38. Tak mě to rozradostnilo, že jsem vyžahla u večeře celou sedmičku, což po večeři vedlo k radostnému otěhotnění."
Zefýr, tak to je krásná historka.

Slupko,
děkuju ti, náčelníku, že ses mne zastal.

Jentak popisuju svoje dětství a tehdy 50 zase vypadly o dost jinak než dnešní 50leté ženy.

Jsou rodiny, kde se prohlíží fotky, věší na stěny... a debatuje se, ta paní od vedle ale zestárla a jak zešedivěla... nebo tamta zestárla a ztloustla... U nás se tyhle věci neřešily. Moje máti třeba není ani moc šedivá, takže jsem jí nezažila, že by si barvila vlasy nebo měla šedivé odrosty... i proto mi pořád přišla stejná. A u otce vím, že v době dětství už měl šediny, ale pamatuju si ho v té době bez nich, stejně jako dědu.
Měnili tví rodiče v době tvého dětství a dospívání nějak výrazně šatník? Naši moc ne. Spoustu věcí nosili, jak za mého dětství, tak dospívání. Takže jsem tuhle dobu měla spojenou s tím samým svetrem, sukní, nebo šatama... A i já mám doma některé kusy oblečení deset let staré.
Takže jak má to děcko vnímat, že mu stárnou rodiče, když plus minus nosili to samé, vlasy měli tak nějak stejně...
Slovy Monty: jak u blbých na dvorečku.
Vždyť se tady dohadujeme, zda děcka tipnou +/- 10letý rozdíl ve vizáži svých rodičů.