Diskuze : Hlavní : Umělé oplodnění

Jentak, ty to všechno popisuješ z pohledu dospělého. Já popisuju, jak jsem to vnímala jako dítě a nemyslím si, že jsem byla tak ojedinělá.
Prostě jsem věděla, že rodiče jsou dospělí a že jsou staří. Staří a dospělí znamenalo, že chodí do práce, vydělávají, mají děti - mně, bydlí bez rodičů a nechodí do školy. To mi fakt stačilo. Věděla jsem, že mají ten a ten měsíc narozky, postupně jsem věděla den, chodila vybírat dárek... Ale kolik jim přesně je, jsem věděla až když slavili kulatiny. Pak už jsem to odpočítávala, když jsem chtěla. Ale taky jsem si to ne vždy pamatovala, jestli mi bylo 14 nebo 15, když měl rodič 40. V sedmi nebo deseti letech jsem to neodpočítávala, protože jejich třicetiny jsem si nepamatovala vůbec.
Co je na tom tak nenormálního, nechápu.
Pokud jsem v 7 letech viděla jejich fotky, tak jsem fakt nepobrala, že jsou nějak výrazně mladší. Bavím se teda o fotkách ze svatby.
Jestli si jako dítě poznala, že mamince na fotce ze svatby je podle obličeje 25, ale ve skutečnosti už je jí podle obličeje 32, tak jsi byla génius.

Šuplíku,
i u rodičů to tu několikrát padlo.
Dneska výjimečně nejsem na mobilu, takže čtu všechno.

jentak,
a kolikrát za život se tě tak někdo ptá, kolik let je tvým rodičům?

Jentak, když mi bylo sedm, tak široko daleko mi nikdo neumřel... max. domácí mazlíček. Fotky jsem viděla, ale nepřemýšlela jsem nad tím, že jsou rodiče od doby svatby nějak jiní. Přišli mi na dlouhou dobu stejní. Když někdo umřel, řeklo se, že stářím, nemocí. A věděla jsem, že staří lidé umírají, ale už jsem si to nespojovala s babičkou nebo dědou, ani s rodiči. Prostě jsem je nevnímala jako ty, co umřou. Přišli mi staří, ale stejní. Já jsem byla mladá a rostla jsem a oni byli staří, stejní a nerostli. To bylo mé dětské vnímání.
V perspektivě dítěte je navíc kravina, aby poznalo, že rodiče od fotky ze svatby zestárli. Vždyť do přesného věku se netrefíš ani v dospělosti podle fotek. Někomu hádáš míň někomu víc.

Monty,
několik důvodů už tady zaznělo. Podle mě je hlavní ten, co tu uvedla Jahala, aby dítě vědělo, kde se berou peníze, z kterých rodina žije. Dále může získat užitečné informace pro své budoucí povolání či směřování. Také ho to může s rodičem sblížit, má proč si ho vážit, chápe, proč je maminka nebo tatínek večer unavený, atd.
Těch důvodů je celá řada.
A ještě jedna osobní vzpomínka:
Nikdy nezapomenu na první den brigády v samoobsluze, kde pracovala moje maminka. Vstaly jsme v půl páté, v půl šesté jsme už "na place" počítaly rohlíky. Ve 14 hodin, když mi skončila moje první směna, jsem se místo plánované cesty na koupaliště doplazila domů, lehla si a do večera spala. Šíleně mě bolely nohy. Představa, že druhý den půjdu zase, byla hrozná. A najednou jsem si uvědomila - proboha, vždyť máma tohle dělá celý život, den co den! Za ten jeden den jsem toho pochopila strašně moc.