Diskuze : Záliby : Sportovní utkání

Já myslím, že dodatečně rádi budou. Jenže Švýcarsko ještě nikdy zlatou medaili z MS nezískalo, tak prostě doufali v průlom, je jasné, že v tu danou chvíli to bylo zklamání. Líto mi jich bylo taky, ale to je prostě sport a je skvělé, že když se hrálo v ČR, tak vyhráli domácí, o to byla atmosféra bouřlivější.

Tak bronzová je přeci vždycky lepší než bramborová. Ale stříbrná není lepší než zlatá.

Stříbro se taky oslavuje. Někdo je prostě šťastnej že dajli medajli. A stříbro je velký úspěch.

Ale když se v týmovém sportu postoupilo přes všechny peripetie až do finále, to druhý místo prostě zamrzí zlatu nadosah.

"Bylo mi teda líto těch smutnejch švýcarskejch hokejistů, že místo, aby se radovali z krásnejch medailí, tak tam tak přešle postávali..."

no jo, vlastně, skoro bych řekla, že bronz oslavují hráči mnohem víc než stříbro

Ono to krasobruslení je kombinace tance, gymnastiky, atletiky, umocněno hudbou, estetickým dojemem. Je to o ladnosti i sportovních výkonech. Chce to hodně talentu i odvahy. Já to obdivuji a když sleduji i nějaké to zákulisí, videa ze života sportovců, jak musí denně dřít a co vše abslovovat, sama bych to nedělala ani na to své dítě nedala. Ale dívám se ráda, zejména na taneční páry a pak jednotlivce muže, i když vím, že ženy jsou také výborné, tak mě tolik nebaví. A moc nedávám ty sportovní dvojice, to miluje dcera, ale pro mě je to moc adrenalin, jak je ta žena závislá na svém partnerovi, už jsem nějaké tvrdé pády viděla. Můj muž také na MS krasobruslení se mnou pojede.

Ze začátku MS jsem ho sledovala jen po očku, ale jak to našim pěkně šlo, sledovala jsem víc, víc prožívala a víc fandila. Bylo to krásné a moc jsem jim zlatou přála. Byli strašně šikovní, sebevědomí, týmoví a bylo to prostě super. Krásná práce, moc jsem si to užila. Hoši děkuju !!!!

Miluju, když je někdo na něco šikovný, věnuje tomu hodně úsilí a pak sklidí nějaký úspěch.
A je lhostejno, zda je to ve sportu, v kultuře, ve výzkumu, v řemesle nebo třeba v zahradničení.
Od malička mě naši vedli ke kultuře i ke sportu. Chodila jsem na klavír i na tenis, navštěvovala divadlo, knihovnu, koncerty, četla knihy a k tomu sledovala i dělala různé sporty. Prožitek z toho mám obdobný - sounáležitost, obdiv, zážitek ze samotného představení (kulturního či sportovního). Mně sport a kultura přijde prostě obdobná. Někdo věnuje něčemu spoustu úsilí, je v tom dobrý a já si užiju jeho exhibici. Fandění ke sportu prostě patří - podporuje výkon. I na koncertech bývá plný stadion, lidi křičí, tleskají, zpívají spolu... Jediný problém ve sportu bývá, že tam exhibují nějací fanouškovští debilové.
Příležitostně koukám na jakýkoli sport a přináší mi to hezký zážitek - fotbal, hokej, cyklistika, atletika, rugby, dostihy, zimní sporty.... viděla jsem už ledacos a vždy mě to oslovilo.
Zrovna tak hudba, četba, film, divadlo - baví mě kvalitní věci a občas klidně i nějaká nenáročná pitomina.
Ale on je to takový kolorit, ofrňovat se nad lidmi, kteří sledují sport, Ulici nebo poslouchají metal. Já jsem vděčná, že i v oblasti kultury nebo sportu si dokážu příležitostně užít téměř cokoli. Však život se skládá ze zážitků a prožitků - těch není nikdy dost.
Myslím, že kdo má ke sportu odpor nebo ho sport nijak neoslovuje ,je tak trochu životně ochuzen.