Diskuze : Hlavní : Kouření

U nás může venku klidně kouřit celou pracovní dobu, hlavně že udělá svou práci.Na od-do se u nás ve firmě nehraje.

Jak kouřila ve firmách? Jsem sice stará, ale ne tak stará, abych pamatovala kuřácká pracoviště. Nikdy jsem nepracovala nikde, kde by byl náznak kuřárny, jednou jsme měli kuřáckou venkovní terasu.

Zapálila bych si před šichtou cestou do práce, pokud bych dělala celej úvazek, asi bych si zašla na jednu nebo 2 pauzy na dvůr.
Pokud by se našla paní chytrá, která by s tím měla problém, bránila bych se férově i neférově.
(mně vadí smrad z ředkviček)

Libik, protože jako kuřák máš otupělý čich a nepřijde ti to. Já to necítila 30 let. Ani doma, ani z oblečení.Jako dítě jsem vyrůstala skoro ve IV.cenový.... Až když jsem přestala, po několika letech, jsem začala cítit pořádně. Vůně i smrady. Fakt je to smrad. A zaleze to všude.
Měla jsem ještě jedno období závislosti, když syna odvezli do špitálu. Kafe, cigáro, kafe, cigáro.... 12kg dole. To bylo před cca 3 lety. A pak mi to zase začalo vadit. Asi 3/4 roku nekouřím, bylo jen pár vyjímek. Když umřela máma, řekla jsem bráchovi o cigáro. Tu, mimochodem, kouření úplně zničilo. Finančně i zdravotně. Zemřela jako bezdomovec na karcinom plic. Za svůj život prohulila minimálně vícegenerační RD. Kouření vždycky byla priorita. Cigára koupila za poslední peníze, dokonce i když jsme neměli na jídlo. Ani brácha astmatik, co byl pořád v nemocnici, jí neodradil.


Zkus si třeba představit, že sdílíš kancl s někým, kdo denně jí metr od tebe brokolicovo_česnekovou pomazánku. Nebo něco jinýho, co ti nevoní. Budeš v práci v pohodě?

PS:S tebou si to cigáro ráda dám, netrpím nenávistí vůči těm, co kouří

Smrdět je trapný a do jistý míry neslušný, lze-li to ovlivnit.

Nicméně jsou v životě situace, kdy tě k tomu vedou zdravotní důvody a já bych byla fakt nerada, aby dalším levelem původně antikuřácké kampaně byl fakt, že se různě nemocní lidé bojí vyjít na ulici.

Smrad vás neohrožuje, tečka.

Pokud se ještě někdy ocitnu v nějakém zvláštním kolektivu, kde se lidi dělí podle barvy, chuti, zápachu, budu si trvat na tom, že si můžu smrdět jak chci. ( v rámci běžné hygieny společenského tvora 21. století)

Tak takový advokát je hulvát a prase, promiň. To je absolutní nerespektování základních pravidel slušného chování ze strany sekretářky i právníka. A nezachrání to ani údajná příslušnost ke střední třídě.