Diskuze : Hlavní : Kouření

Právě proto si myslím, že bych na OSPODu uspěla, taky jsem astmatik (beru kortikoidy), a není vyloučené, že by toto mohlo postihnout i dcerku. A rakovina u nás v rodině je opravdu úspěšná, tedy je zajímavé, že u žen, naši chlapi se (díkybohu :) dožili vždy dlouhověkosti navzdory všem zlozvykům.

Naši kouřili doma téměř celé naše dětství. I v jídelně, kde se jedlo. ( ale myslím, že v obýváku ne). I po štědrovečerní večeři si museli dát čouda, až pak se šlo ke stromečku. Když mi bylo asi 13, tak si udělali doma kuřárnu ( vedle garáže) a za 2 roky s tím sekli úplně a už se k tomu nikdy nevrátili.
Nicméně teda musím říct, že jsme nijak zvlášť jako děti nemarodily. Marodím víc teď a je to ze stresu převážně.

Yanko, vzhledem k tomu, že u nás v rodině VŠICHNI (tedy ženy převážně) umřely v celkem nízkém věku na rakovinu, popř. ji úspěšně přežily, se mi toto tvrzení nezdá jako vhodné, spíš mírně úsměvné.

Po určité psychické formulaci bude bolet bříško i z čerstvého vzduchu
Jsme kuřáci oba, doma se u nás kouř přes zimu jen jedné místnosti, i když máme malý byř, není problém si začudit u otevřeného okna, abych nemusela na mráz.
Pokud někdo bude rvát děti tím, že "kouř z cigret je špatný" je to sice pravda, ale to dítě si z toho udělá "berličku" pro cokoliv ostatního.

Vahzujeme děti, stylem "přijď za chvilku, teď kouříme"
a vědí.
Pokud jí otec neumožňuje se "uklidit jinam" než on so chce monstózně kouřit, je to blb, ale co se dětí týče, měly by mít přednost. Nekouřila jsem v bytě dost dlouhio. Aź co měly děti samostatný pokokíjíček. A patřičnou výbavu.
Kdyby třeba neměly u sebe v pokoji televizi a chodily se dívat k nám, jako my zamlada, nekouřila b\ch v bytě vůbec. To už je spíš moje pohodlnost a možnost domluvit se s dítětem, které netevá hysterickým řvaním na tom, že musí být echt tady

Jo, je