Diskuze : Peníze a bydlení : Rodinné finance

Mně to nedráždí, proč?
Rodiče mi na vš pomáhali, tedy táta, co mohl, chodila jsem i na brigádu, my dcery na vš živíme - proč by se měly živit samy a studovat dálkově - nevidím důvod, rodiče pomáhali v tomto nám, my našim dětem a tak dále ... vidím to jako přirozené.
Jedna bydlí doma, jedna na koleji, dle výběru školy. Taky mi to přijde přirozené.

čumčo, já znám případy, kdy byly odmítnuty větší dary (jednou byt, jednou auto, jednou práce v rodinné firmě), nikdy to ale nebylo pro "já to chci dokázat sám", ale vždycky "já vím, že bych za to zaplatil jinak" - obvykle ztrátou jisté svobody a teda pokaždé jsem s tím v duchu souhlasila
tam, kde funguje rodina normálně a dary nejsou podmíněny, obvykle i velké dary jsou přijaty s vědomím, že rodič chce pomoci... a pak třeba nějak oplaceno zase jiným způsobem... nebo přijaty nejsou, protože je potomek prostě nechce... v normální rodině, kde funguje komunikace, se obvykle v rámci té komunikace lidé doberou k vzájemnému porozumění, co si kdo přeje nebo očekává... říct rodičům, že si jejich pomoci vážím, ale nepotřebuju ji, protože peníze mám a oni ty své mají investovat do sebe, je hezké
říct jim, že nechci jejich peníze na bydlení, přestože žádné nemám, ale chci si ho zaplatit sama, je tak trochu furiantské

Cumco, ja se priznam, ze moc netusim, co kdo prijima nebo neprijima. Samozrejme, pokud se jedna o nejake patologicke vztahy, kdy prevzeti klicku od auta znamena zavazek k necemu hodne neprijemnemu.

1991

Ja jsem jela do nemocnice na kole na kontrolu a pak jsem se z te nemocnicie dostala az za 6 tydnu a syn za za dalsich 8. Kolo mezitim teda manzel odvezl domu. Koupil kocarek atd. Jeste, ze segra mela o rok starsiho chlapecka, jinak bychom nemeli nic.