Diskuze : Hlavní : Tábory

Každé dítě s autismem je jiné. Ale dobré publikace pro školní a mimoškolní pracovníky vydává nakladatelství Pasparta, jsou to i takové stručné základní brožury.
Moje dítě s AS na tábory jezdilo, protože na to, že je autistickej, je dost kolektivní a bavilo ho to. Poprvé jel s asistentem, pak řekli, že žádného nepotřebuje, a jezdil sám, s tím, že kdyby byl problém, tak pro něj přijedeme. Ale vždycky jsem na diagnózu upozorňovala předem a psala takový manuál: co mu vadí, jaké zvláštní věci dělá atd. Ale jednou jsem jela coby rodič s dítětem na komerční lyžařský pobyt s výcvikem - částečně to bylo jako tábor a částečně pro rodiče s dětmi, a já tam tehdy byla náhodou jediný rodič. Byl tam jeden chlapeček, který měl evidentně nějaký problém, určitě ADHD, ale nejspíš i PAS, a bylo mi ho hrozně líto. Narážel v kolektivu a ti vedoucí se vůbec nesnažili mu to nějak usnadnit. A oni měli sklon zapomínat, že tam jsem (jako rodič), takže jsem viděla zblízka, jak to na takových táborech chodí. Utvrdilo mě to v tom, že na komerční tábor s úplně cizími lidmi bych dítě v životě neposlala. A poslat bez upozornění dítě s diagnózou, to mi připadá kruté jak vůči tomu dítěti, tak vůči vedoucím.

Urcite jde take navštívit nějaký kurz, bývají často pro pedagogy a asitenty a da se přihlásit i když není učitelka nebo asistent.
Nevím odkud priblizne jste, jinak bych doporučila.

Veveru díky Po něčem se mrknem, Verča zatím zapátrá na netu.

Studovat to asi nebude. Zatím má ambice stát se slavnou architektkou, eventuelně v případě nepřijetí na ČVUT půjde naproti svému koníčku a vystuduje tělák na Peďáku. Myslím, že od architektury ke speciální pedagogice je to už opravdu hodně hodně daleko

"včetně zatajeného AS" - pokud dítě mělo vysoce funkční Aspergerův syndrom, tak mohlo do kolektivu zapadnout docela dobře bez problémů, zvlášť, pokud se s dětmi táborníky znalo. "Vysoce funkční aspíci" mnohdy o své diagnóze ani nevědí.
AS není autista, to je jiná porucha autistického spektra.

Snejpi, zatim at si dcera vygoogli. Pokud se nechce primo vrhnout na studium specialni pedagogiky, psychologie ci psychiatrie, tak muze cekat, ze se s mnoha podobnymi detmi nepotka. Co dite, to original. Kdyztak pro pribuzne obory jsou kurzy. Treba pro pedagogy porada kurzy APLA, obcas i zdarma, bo je plati kraje.


A pro stouraly, kteri neveri male Snejpove: bohuzel je bezne, ze rodice o detech s podobnymi problemy neinformuji. Nekteri si to odmitaji pripustit, jini si fakt nevsimnou, dalsi z ruznych duvodu umyslne taji. Treba proto, ze si mysli, ze se stane zazrak (dite se zaradi do kolektivu, "konecne" narazi na profesionala, ktery ho zvladne ci mu porozumi) nebo jen potrebuji hludani/odpocinek, najdou nejlevnejsi/casove nejvhodnejsi tabor a nazdar...