Diskuze : Drbárny : Nervní matky

Leni,
to že se táta srovnal mě pobavilo . V to už fakt nedoufám. Já už to beru jako takovou tragikomedii. Už si nevyčítám, že se mu věnuju málo, špatný pocity mívám jen proto, že čas věnovaný jemu je vlastně promarněný a dal by se využít lépe. Ségra je v horší situaci a bohužel o něj pečuje zbytečně až moc. On by spoustu věcí zvládal sám, ale zvládá jen to, co se mu chce a co ho baví. Například nakupovat ho nebaví, a tak zavolá ségře, aby mu nakoupila. Na tom by nebylo nic špatnýho, až na to, že ho nebaví vymýšlet, co by chtěl, a tak ségru zaúkoluje, aby mu prostě "něco" koupila.
Ještě než odjel na tu dovolenou, tak si nechával vozit obědy. Chutnaly mu a bylo to super. Jenže se mu nelíbí, že jsou to velký porce a nechce se mu jíst půlku hned k večeři nebo druhý den k obědu (nebude jíst stejné jídlo) a "neumí" si to dát do mrazáku. (rozuměj - je líný si to pak ohřát). Takže už si je neobjednává.
No a ségra mu vlastně posluhuje. Myslím, že by bylo správný, kdyby si třeba napsal seznam (třeba na týden dopředu), co by mu měla koupit a ona by mu to přivezla. Takhle se stává, že si najednou v poledne vzpomene, že už tam nemá co jíst a volá ségru, aby mu něco sehnala :-/.
Blbý je, že ty jeho řeči, jak je mu blbě a nic nemůže, už nikdo moc nevnímá. Takže až mu bude fakt zle, tak to nikdo nepozná. Ale za to si může sám.
Stále nechápe, že si lidi myslí, že když zvládl náročnej poznávací zájezd někde na druhým konci světa, tak se o sebe zvládne postarat i tady.

No a taky jsem zvědavá, kdy mu dojdou peníze. Docela utrácí. Nikdy moc neuměl s penězma hospodařit, vlastně všechno šlo vždycky z platu mamky a on měl svůj plat jen jako kasičku na své dovolené. Pro sebe si ale vždy potřebné věci koupil. Takže když se mu teď špatně leželo, tak si pořídil novou postel s elektrickým roštem bez mrknutí oka. Ale když byla mamka nemocná a špatně se jí vstávalo z postele, jak byla slabá, tak jí ji nekoupil :-(. Když si vzpomenu, jak už pak nemohla chodit a potřebovala třeba chvíli sedět a dvacet minut se přesouvala z lehu do sedu a pak zase zpět, což ji zase vyčerpalo, je mi do breku. Já vím, že ona byla skromná a vždycky přemýšlela hrozně realisticky, takže tu postel nechtěla, protože věděla, že to je jen na chvíli.. Ale kdyby jí ji prostě koupil a řekl, ať se nebojí, že je třeba domluvenej s někým, kdo si ji pak vezme a nebo že si ji nechá sám, tak by to pro ni bylo takový ulehčení..

Já už mu zkoušela říct, že je náročný s ním mluvit jen o negativních věcech a že musí chápat, že mu nemůžeme volat každý den. Stěžuje si, že mu voláme, jen když se nám to hodí. Tak jsem mu vysvětlovala, že ano, že máme svoje životy, rodiny, práci, .. a nemůžeme se mu věnovat vždycky, když on chce. A že se snažíme, co můžeme a on je stejně pořád nespokojenej. Když mu dopředu řeknu, že se týden neozvu, protože budeme mít doma studenta na výměnu, pak zavolám o dva dny dřív, tak místo toho, aby byl rád, že volám, tak mě hned jak zvedne telefon zpraží tím, že mi vyčte, že si na umírajícího tatínka ani nevzpomenu..
On chybu nikdy neuzná, takže pak se akorát dočkám toho, že si v hlavě vymyslí nějaký vysvětlení a důvody, proč dělá, co dělá, a pak nás tím zase nějakou dobu krmí.

Takže pořád dokolečka dokola... Mně už to přijde fakt vtipný. Ale myslím, že pro nezávislého pozorovatele můžu vypadat jako necitelná dcera.

Leni,
myslím na tebe často. ..nepíšu, ale snad se polepším. Teď jsem nějak snad udělala další pokrok co se týče mého táty. Listopad a prosinec byl zase horší než předtím, to jsem nějak vůbec neměla chuť a energii s nikým komunikovat, byla jsem tou komunikací s ním hrozně přesycená. Ani se mi nechtělo nikomu psát na vánoce, mobil bych nejradši někam zahodila.

Jinak práce je stále dost, ještě mě táta zásobil nějakými průvodci na překlad. A pomalu se připravuju na přípravu vlastních dětí na přijímačky. Patrik to chce každopádně zkusit, i když už jsem se spíš přiklonila k tomu, že by snad bylo lepší, aby zůstal na ZŠ. Má hrozný nepořádek ve věcech, v batohu tahá všechny možný i nemožný papíry a kraviny, který se mu od začátku školního roku nastřádají, časem se mu potrhají ty důležitý papíry, který měl odevzdat nebo zařadit do portfolia, atd. Je to stále dokola, stále zapomíná úkoly a z Aj má za práci v sešitě nejlepší známku 3-, takže i když z testů má převážně jedničky, nejspíš ji na vysvědčení mít nebude. Puberta ho mění, stále roste, už má 160 cm (od konce prázdnin vyrostl 5,5 cm), hrozně žere, furt je unavenej, ale večer nemůže usnout.
Adam by chtěl spíš na ten gympl než na tu stavebku, i proto, že tam někdy od třeťáku mají nějaké volitelné předměty v AJ. Má teď holku, což je fajn, protože si konečně hlídá, aby měl umytý vlasy , přestal se přecpávat sladkým a říkal, že začne cvičit .
Jirka se od letoška víc snaží ve škole, protože se mu skoro všechno započítává do výsledků maturity a známka z maturity zase má vliv na přijetí na VŠ (chce jít někam do zahraničí).
Já už jsem byla na 90% rozhodnutá, že odejdu někam jinam, ale zase tam mám několik dobrých kolegyň, se kterýma se kamarádím a nerada bych o ně přišla. Prý mám počkat, jak se změní vedení (mělo by být nové od nového šk. roku), tak jsem zase začala váhat. Takže se budu rozhlížet, možná rozešlu nějaké inzeráty a pak uvidím.
Taky mě drží ty děti.. Kdyby byly v osmičce, zůstala bych s nimi určitě ještě ten rok, ale jsou v sedmé. No uvidíme, jak se to vyvrbí.

A co ty, Leni? Co vlastně přes den děláš? A ještě stále ti pokračuje ta bioléčba? Pomáhá to?

Díky.

Jaké dětičky??????? Myslíš ty hazly co mám doma? :)

Zrovna jedno vezeme oslavit Silvestra, nejstarší už je od pátku pryč a mládě prý bude pařit doma a mně ukrutně bolí hlava, takže se potácím mezi postelí a plotnou.


Vám samozřejmě, jen to nejlepší. Jste moje sluníčka.

Ahoj holky!

Přišla jsem vám všem do nového roku popřát hlavně hodně zdraví, co nejméně starostí a ať vám všechno vychází tak, jak si přejete!!