Diskuze : Hlavní : Panenství

Moje babička, ročník 1913 se narodila svým rodičům rok! před jejich svatbou. Nebyli plnoletí /to tehdy byli až ve 21 letech/, rodiče jim odmítli dát souhlas, tak museli počkat, až byli plnoletí.Pak se vzali, měli spolu další dvě dcery a jejich manželství fungovalo až do jejich smrti. Žili v Praze.
Můj dědeček /posléze manžel této babičky/, taky ročník 1913, byl nemanželské dítě učitelky a stavitele z Prahy. Kupodivu problém nebyl v tom staviteli, ale v učitelce, která se vdát nechtěla, protože by již nemohla učit, takže milého dědečka dala k příbuzným a tím její starost skončila. Naopak stavitel se o svého synka zajímal, ženit se chtěl, ale byl odmítnut, takže alespoň uznal otcovství a dědečka si brával k sobě i když už měl pak manželku. S tou děti neměli, k dědečkovi se chovali oba slušně, měli ho rádi a nakonec mu odkázali značný majetek /o který ho pak komunisti obrali a napravila to až restituce/. Se svojí biologickou matkou se děda logicky nestýkal, přestože ona v jeho dospělosti zájem projevila. Dožila se víc než 100 let, stále čilá a soběstačná, ale osamělá.
Babička i její sestry se vdávaly poměrně pozdě, protože všechny studovaly a vím od nich, že rozhodně se nevdávaly jako panny.
O praprarodičích z tátovy strany toho tolik nevím, jen vím, že moje babička s dědou už byli dlouho svoji a nedařilo se jim počít, nakonec těhotenství přišlo až v bezmála 40 letech mé babičky a táta zůstal jedináček. I tato větev příbuzných žila v Praze.

Myslím si, že sex před svatbou byl běžný, u holek ale málokdy šlo o sex na jednu noc s náhodným idolem, jelikož se moc nepořádaly dámské jízdy do společnosti bez garde, holka sana v hospodě by byla divná. Takže když si panna s někým zaskotačila, rámcově předpokládala, že bude posléze svatba.

Moje obě babičky nebyly pannami (jako pubescenta mě to zajímalo) a jedna teta přišla o věneček s Lojzíkem(snoubencem),který se už tehdy dokázal zabít na motorce. A byla teda pak honička holku provdat Nakonec vše dobře dopadlo, pradědeček někde sehnel nerudného a nevzhledného strýčka Adolfa, který však měl dobrou živnost v Praze a žili šťastně až do smrti.

"Navíc ty z vyšších vrstev asi byly i dost hlídány. " za prvni republiky? To uz chodily po ulici devcata bez gardedamy.

s ohledem na to, jak časté byly andělíčkářky, kolik dětí bylo odloženo ke kostelům, moc bych si iluze nedělala...
moje babička z jedné strany měla nemanželské dítě za svobodna a druhá se vdávala v 16 - chtěla se vdávat a tak doma řekla, že je těhotná... dítě přišlo až o 4 roky později, ale před svatbou se určitě s dědou nevodili jen za ruku...

Řekla bych, že pro většinu z nich bylo o tolik bezpečnější počkat až do svatby, že to radši vydržely. Navíc ty z vyšších vrstev asi byly i dost hlídány. Procento nevím, 3/4 třeba?