Diskuze : Ostatní : Věřící maminky

Manžel má v předcích jednoho slavného skladatele. Když jsem o něm četla v nějaké knize, tak jsem zjistila, že měl jakousi záležitost, v podstatě tik nebo zlozvyk, který má i náš syn. Dělí je přitom opravdu hodně generací. Mám pocit, že sedm nebo osm a dělí je navíc než sto let od úmrtí jednoho do narození druhého. Takže proč by nemohlo fungovat dědění kuchařských sklonů přes generaci........

Povahu má tak složitou, že je jasné, že je naše

Ona po ní zdědila postavu, barvu kůže, barvu vlasů, nohy, ale hlavně asi povahu Úplně jinou než mám já. A záliby-úplně jiný než má já

Sloni, nemyslím to "aktivní vymýšlení" tak, že si to vědomě začnou vymýšlet, ale je to imho úniková strategie před drtivostí toho vědomí smrtelnosti, konečnosti a v podstatě "nesmyslnosti" bytí (ve významu "postrádající hlubší smysl").
Navíc spousta lidí, když nad sebou nebude cítit bič nějakého posmrtného zúčtování, tak bude žít zcela egoisticky a nemorálně, což pro lidstvo jako celek není výhodné. Takže další impulz pro prosazení víry.
Já věřím pouze v morálku, v to, že je pro nás dobré žít "správně", pomáhat ostatním a činit co nejméně věcí, které jsou na úkor ostatních. Jednak člověk pak sám cítí jakýsi soulad uvnitř, jednak pokud tak bude žít maximum lidí, tak bude svět lepší k žití. Hledání rovnováhy mezi mým prospěchem/blahem a konáním věcí prospěšných pro ostatní mi přijde jako jediný rozumný způsob žití na žádné karmy a poslední soudy nevěřím, to je jen pohádka, aby to lidi líp pochopili

To ar, no a teď si představ, že vyrobíš kopii cizího chlapa a/nebo jeho mámy