Diskuze : Peníze a bydlení : Sušení prádla

Sušičku mám dvacet let, jede denně a nevím, co bych si bez ní počala)
Sušáky nemám kolíčky nemám, věšet už neumím...)

My nemáme a ani o ní zatím neuvažujeme...jednak nevím, kam bychom ji dali...a potom, na sušení máme místa dost i uvnitř, nahoře v ložnici v pohodě rozložím i tři ty rozkládací sušáky, když je potřeba...hned vedle je velký balkón, tam se taky vejdou nejmíň tři...uvnitř mám v zimě prádlo do druhého dne suché, pak to složím, nežehlíme téměř nic, jednou za čas pár manželových látkových kapesníků, nebo nějaký kousek oblečení, co se víc mačká - sukně apod... Takže my jsme zatím sušičku vyhodnotili jako pro nás zbytečný spotřebič...nemáme ani myčku, ale o té do budoucna uvažujeme, až budeme jednou dělat novou kuchyň, tak možná ji pořídíme...ale jsme doma jen tři, takže toho není zase až tolik...

Nemáme, ale začínáme o ní pomalu uvažovat.
Dokud jsem byla na mateřské, tak jsem bez problémů koordinovala pouštění pračky s počasím a prakticky všechno prádlo uschlo venku. Mám mnohem radši větrem vyfoukané prádlo než sušičkové, tomu chybí ta ionizovaná sluneční vůně, tak jsem o sušičku nestála.
Jenže s mým nástupem do práce pouštíme pračku tak, jak zrovna někdo dojde domů, což je většinou v pozdním odpoledni a venku se už sušit nedá a tak nám tu teď věčně straší sušák. Ne, že by tu tak zásadně překážel, může být v místnostech, kam prakticky nechodíme, ale spíš to takhle doma schne blbě a dlouho, a bonus vyfoukaného voňavého prádla se tím ztratil. Sušičkové je ve srovnání s tím lepší. Pomalu se poohlížíme po typech a až třeba natrefíme na nějakou šikovnou, tak si ji koupíme.

Uvažuji o ní, ale ještě jsem se nerozhoupala...

Sušičku jsme měli od dětství, takže neznám život bez ní. V létě jsme ji měli na dva týdny nefunkční a byl to děs. Nechápu, jak si to někdo může dělat dobrovolně.