Diskuze : Záliby : Televizní pořady

Dědeček (1929) se v kuchyni teda vyznal asi vždycky, uměl vařit, k stáru i pekl třeba kynuté buchty, uměl dělat klobásy, udil si je, věšel záclony, před automatickou pračkou i pral, taky žehlil, dokud neměli novodobou lehkou žehličku a i potom kolikrát když babička potřebovala něco precizně vyžehlit (třeba když šila), povolala dědu... Taky vysával... Vlastně všechno, co vyhodnocoval jako namáhavé, dělal buď on nebo aspoň pomáhal
Babičku si šetřil a hýčkal ona teda samozřejmě taky fungovala, byli prostě tým

Moji prarodiče, 1927 a 1931, teda pokrokoví nebyli. Jejich manželství pro mne bylo vzorem, kterému jsem se vždycky chtěla obloukem vyhnout.

Mám dojem, že oba moji dědové (narozeni před I. světovou) by měli s nalezením soli v kuchyni problém. Slánku na stole doplňovaly jen babičky, dědové si neuvařili ani čaj. Jeden zemřel dříve, tak řešit nic nemusel, druhý šel do domova důchodců, opět neřešil...

Táta taky nevaří, je expert jen na kafe z kávovaru ("moderní technika"), ale o věcech v kuchyni má přehled, a vždycky nakupoval, maso v masně výhradně on - zvyk z dob, kdy se člověk v masně musel umět prosadit. Jo a taky vždy hlídal troubu při pečení cukroví se stopkami v ruce, mamka plnila a sklízela plechy, táta vyn/dával z/do trouby. Též obsluha mikrovlnky je v jeho kompetenci. Pračka nevím, myčka není, v ruce nádobí táta myje.
Tchán spíš k dědům, ale on byl celkově hodně nepraktický filolog.

MM už normálně, dnešně, zvládal vše.

Tak to byli cca jako moji prarodiče a jako moji tcháni, ale ti nic takového neprovozovali. Jeden můj děda tedy ty sklony měl, ale babi mu je tak úplně netolerovala. druhý děda byl od 45 v invalidním důchodu, ale právě to vyvažoval prací v domácnosti no a tchán ten měl vaření jako koníčka

Huso, vždycky když píšeš o svém dětství a svých rodičích, připadá mi, že jste žili o století dřív než já, v 19.