Diskuze : Záliby : Televizní pořady

Já nevím, když to žmoulá umytýma rukama, čemu to jako vadí.
Já u cukroví a pod (třeba i chlebíčků) víceméně z principu nic neolizuju a mám umyté ruce. ty si koneckonců u vaření myju pořád.

Stará huso, mám to podobně. I když teda zrovna madla v MHD, na ty nemusím mít ani mikroskop, stačí se koukat kolem sebe. Manžel u několikrát viděl brzy po ránu, když jezdil do práce, jak ukrajinští dělníci se vysmrkali do ruky, otřeli ji o sebe a pak klidně sáhli na madla...nebo někdo kýchne, dá si ruku před obličej, ale pak hned sáhne na madlo...ale to by člověk nemohl vylézt z baráku. A jelikož MHD jezdím několikrát denně a na madla sahám tudíž často, tak se snažím venku nejíst holýma rukama, doma, nebo v práci si jako první jdu umýt ruce a tam kde to nejde, tak nosím malý rozprašovač s dezinfekcí, nebo ubrousky, pokud vím, že budu něco jíst. Jinak to neřeším.
A v té restauraci, to není jen o manipulaci s jídlem, ale nikdy nemůžu vědět, kdo a jak sahal na příbory, talíře a skleničky, jak byly myté a kdesi cosi. To bych fakt nemohla nikam

"KDyž vidím, jak to hňácají a jak jim to taje pod rukama, no ble."
Když to napíšeš takhle, tak se neubráním stejné představě, fuj. A tohle přesně si vybavím u nepečeného cukroví. Jak to někdo žmoulá aby se to spojilo a pak z toho tvaruje kuličky

Koníčku, přesně. Já se řídím příslovím, co oči nevidí, to srdce nebolí. Klidně jím i u cizích cukroví, dorty, buchty, jakákoliv jídla, klidně se dotýkám madel vozíků v obchodě a držadel v MHD. To by se člověk musel zbláznit, kdyby si představoval všechny ty bakterie, které kolem nás žijí. Naštěstí nemám místo očí mikroskopy a ani netrpím OCD.

Ja to mam podobne, i kdyz spis nevedome. U me je to proste o pocitu. Nemam potrebu to nejak menit.