Diskuze : Dle regionu : Maminky v zahraničí

No, to ne, samozřejmě, že jsme si lebedili při chlastání čůča a opatrném nadávání na režim, naši tatíci zas jezdili na chalupy a tam kutili. Dohromady nám nic nescházelo, shánění a korupce byla národní sport, v telce šla Žena za pultem, Blesk s vraždama nevycházel. Nebylo vidět bezďáky a nebylo vidět hendikepované. Moje kamarádka byla v roce 1985 zaskočena porodem dítěte s DS, o němž ještě na sále na dobrou radu personálu rozhodla, že ho nechce vidět a dá ho do ústavu.(nikdy to nerozchodila)

Cítili jsme se trošku jako debilové, když jsme museli mávat Jakešovi nebo lézt kanálama, pokud jsme nechtěli.

Concetto, díky moc, to je přesně ono, co mě zajímá.

hele, já to vzdávám... žijte si v tom, jak tu 40 let nežil nikdo normálně, všichni doma šeptali, na ulici byl bordel, nosily se šedé hadry a nad tím vším se vznášel strach, hrůza a temná mračna... slunce nesvítilo, ptáci byli zakázaní, stromy se bály šumět...
lidi hladověli, neměli nic, jen kusé zprávy o tom, že za hranicema mají barvy, vymoženosti a mohou se i smát...

ROse,ale to tak meli vsichni, zivot nejak fungoval (lip hur ...) a system ho ovlivnoval, jinak neslo zit, to by si museli vsichni v totaci zijici hodit masli a deti utratit po narozeni.

A system na to spolehal ...

libiku,

však jsem to psala, že je to jiný v tom, že je to omezený jen na tu firmu (a v tom je to lepší, protože z ní můžeš odejít), můžeš si kdekoli postěžovat...

Ale v rámci tý firmy mi ten princip, na kterým to ti šéfíci dělaj, připadá hodně podobnej (akorát naštěstí nemaj moc mimo tu firmu, kdyby měli, mohli bychom se možná "těšit").

Prostě nutit někoho provolávat slávu na povel je hnusný.