Diskuze :Diskuze : podle měsíce narození : září 2003

Nazdar bazar :-), začínám mít obrovský respekt před váma, které máte dvě a víc dětí :-) Mám pocit, že se nezastavím a to je tu s náma taťka... od zítřka nás to čeká natvrdo - kvartet máma + 2 + pes.

Dando k tomu hubnutí - no, u sebe mám o své subtilnosti pochybnosti :-), při výšce 175 cm jsem to vytáhla na 97 kil v den porodu, teď mám 88 a ráda bych se dostala něco pod osmdesát. Naštěstí máme selský figury a tuk relativně rovnoměrně rozloženej, tak by mi to stačilo. Myslím, že u mě stačí vzdát se přežíraček sladkostí a jíst rozumně, aniž bych se extra omezovala a večer si dát už jen nějaký relax - co se jídla týče.

Ivo - tahle úchvatná slovesa známe taky :-) Např. jdeme mlíčkovat, nočníčkovat, chlebíčkovat atp. :-)

Jani k tomu cvičení... ty jsi takový naše alternativní slučníčko :-), přijde mi, že každou chvíli se razí jiný trend (např. kojit/nekojit, kojit bez omezení a délky kojení/budit po třech hodinách, dávat dudlík/dudlík kazí techniku kojení atp.). Teď jsem četla v nějakým ´zdravotním´ časopise rozhovor s vystudovanou rehabkou, mladou maminkou malýho špunta. Ta doporučovala pravý opak... Doktor mi taky říkal, že po porodu pokud možno lehat na břiše, aby se líp zavinovala děloha, navíc je prý fajn podkládat bříško polštářkem. Vzhledem k tomu, že jsem po porodu měla na pokoji těžký leháro a byla jsem celá rozlámaná, přišlo mi jako příjemný osvěžení trocha toho strečinku a nepříliš násilnýho posilování. Navíc jsem si protáhla hřbet a kříž a to mi vysloveně bodlo.

U prvního prcka jsem byla vytrslá ze všech těch rad a mouder, no, moc dobře jsem šestinedělí nenesla... teď jsem prapodivně brzo fit, i na šití (5 stehů) jsem si hned druhý den v pohodě sedla, prsa se mi nalily a ´vyměkly´ během týdne, takže ani nepoužívám vložky do podprsenky!! (u prvního to bylo snad půl roku...), očistky v pohodě, žádný potící stavy přes noc ani přes den. Dudlík jsem nasadila prakticky hned po příchodu domů, kojím max. co 3 hodiny, ale dřív než za 2 hoďky prostě nedám, to drobka raději zabavím. Možná je to tím, že je malej hodný zlato, možná zapracovala příroda a dostala mě do stavu, kdy jsem schopná starat se o dvě děti. No a možná to všechno ještě přijde :-) Teda trochu si pomáhám - asi před měsícem jsem začla brát Wobenzym a oobčas si zobnu Sarapis, oboje víceméně přírodní prostředky.

Tož tak, jdu vyndat další plech s cukrovím a pak si oddáchnout ke kompu :-)

Teda to je sila. Asi to bude znit jako hloupy rejpani, ale jsem moc rada za ty moje porody doma a preju vam vsem, aby to mohlo byt lepsi!!!!

POrod síla, mám pocit, že je to v tom našem zdravotnictví standart-vybavení OK, mamina OK, porod OK, personál vyměnit. Já teda doufám, že u nás se zadaří minimálně stejně dobře, ne-li lépe jak posledně :-)))

Dano, mám ale pocit, že když po téhle hladovce začneš jíst normálně jako člověk, tak že ti kila půjdou zase nahoru, živit se čajem není moc dobré, obzvlášť když chceš mít další mimi, tak bys měla mít stravu pestrou a vyváženou.
Já jsem si koupila knížku, už jsem ji tu kdysi doporučovala- Zdravá výživa od Grady tuším, taková zelená útlá a tam je to strašně dobře vysvětlené, i to, proč se zastaví váhový úbytek v určité době; poměr cukry-tuky-bílkoviny, o glykemickém indexu potravin a vyvážené hladině cukru v krvi, jejíž kolísání mimo jiné způsobuje neodolatelné záchvaty chutí na "něco" a jak si sestavit jídelníček tak, aby člověk nedržel hladovku, ale vybudoval si nové dlohodobě udržitelné stravovací návyky...Každý je jiný, má jiný metabolismus a genetické dispozice a diety jsou proto hodně individuální a člověk musí brát i knížky i zkušenosti druhých s velkou rezervou.
Před prvním porodem jsem měla 55 kilo, po porodu 75 a teď mám po dvou letech ve 3 měsíci 59. Nepoužívám knedlíky, smetanové omáčky, sladím jen kávu, nepiju slazené minerálky a mlsky máme "na příděl"jako součást domácího "kávového" rituálku-jakože když se přijde z práce, tak se v klidu posedí u kávy. Hlídám si každý den přísun bílkovin a nejím většinou uzeniny (ale to ani ne kvůli dietě jako preventivně kvůli ledvninám a konzervačním solím v uzeninách)a arašídy a ořechy, protože mi po porodu začaly zvedat žaludek. Ze začátku jsem jedla každé 3 hodiny aspoň něco maličkého, teď jím 4-5x denně. dodržovat to šlo snadno- jím kdykoli jí dítě.

Dneska jsme byly v MC organizovat vánoční den, nakonec jsem si taky obešly pár stánků, Anetka si tam zkoušela malovat perníčky, tak z toho ji bavilo nejvíc ze všeho olizovat špatně namalovanou polevu :-) pak jsme dělali nějaké papírové ozdůbky, hvězdičky, barevné střapce a tak a vykrajovali jsme ozdůbky z plátů včelího vosku :-)))
Doma jsme pak odpoledne matlali nějaké nepečené cukroví, jen tak pro tu atmosféru, třeba žlutých kokosovýh kuliček máme všeho všudy asi 20 ks :-))) ale Anetka statečně matlala a ochutnávala a tvářila se důležitě :-)

A máme nové "slovo" - místo měřím říká "metruju" :-))) A teď jak byly ve Večerníčku Krkonošské pohádky, tak pořád chodí a říká "Sem Kakonoš, sem Kakonoš" Až pak jednou nechtěla uklízet a říká "Nebudu uklízet, sem Tautmberk"

A přidám jednu sourozeneckou fotku :-) - Honzík je zatím z malýho na větvi, pořád si k postýlce šoupe to svoje stoupátko a malýho vošmatává. Když jsme přijeli domů z porodnice a choť Honzíka přivezl od babiček, škrábal se mi nahoru po schodech, já stála nahoře, slzy mi stříkaly do všech stran (hormóny :-) a Honzík volal zklamaně: ´Maminka nemá brášu! Kde je Jindříšek?? Maminka ho zapomněla v porodnici!´ No to bylo něco na mě :-)

Teda Lucko, to je taky story...:o) Ufff, fakt uz se nemuzu dockat toho druhyho:o) Docela me vydesily ty priusnice, jak to, ze dotycna byla v praci???? Dostat priusnice v dospelym veku je peknej hnus (viz ja). Ale ted uz to, zaplatpanbu, mate v suchu, inkubacni doba neni tak dlouha!;o)