Diskuze :Diskuze : podle měsíce narození : listopad 2003

Ahojky! No, tak pravda, zrovna teď na chvíli vykouklo sluncíčko, ale jinak pršo, pršo.

Janusinko, no máš velké áčko, víš, jak jsme furt vyhlíželi fotečky ze svatby! Jsou moc vydařené, je to takové uvolněné, pohodové, neformální a moc vám to všem sluší v tom bílém. Tak přeju hodně štěstí!

Jé, Alíci si krásně užívali, já tak ráda čtu Ty vaše zážitky... :o) Já ani nevěděla, že Kuba má ekzém. Lence už se taky krásně ztratil, občas suché místečko, tak ťuk ťuk! Já říkám, že než my se dohrabeme k moři, tak bude úplně bez něj. Jinak Nelinka zatím ekzém nemá, pravda, trošku suchou kůži, ale rozhodně je lepší než starší dětičky, ti oba měli problémy už od tří měsíců.

Alí, tak mě nejdřív potěšilo, že Kuba taky poránu ječákuje, ale Tvoje rada u nás neplatí, Léňa poránu absolutně nesnáší fyzický kontakt, nějaké mazlení v posteli úplně odmítá. Někdy na ni platí mluvit a mluvit, jindy pomůže zherdekovat, prostě pokaždé zabere na něco jiného, někdy na nic :o).

Jinak hlásím, že zdravíčko už měsíc drží!! :oD Pravda, včera jsem si ruku spálila olejem, následně si večer nechtě strhla ten puchýř, uáááá, jsem umělec. Pomalu chystám Péťovi věci do školy, v pokojíčku jsem udělala generální úklid - to je neuvěřitelné, co ty děti všechno nashromáždí :o). Péťa si ještě týden bude užívat u našich, a opravdu si užívá, s babičkou a dědou letěli vyhlídkovým letadlem, chodí do kina, jeden týden chodil na keramiku, babička ho naučila nejen paličkovat, ale i luštit sudoku a osmisměrky... prý se mu vůbec nechce domů, ale mamka říkala, že se mu stýská po Nelince ;o). No já už se na něj taky těším.

Ahoj maminky, mám pro vás typ na vcelku fajn stránky. www.uzlicek.cz Za registraci získáte relax hudbu pro miminko ve formátu MP3. Taky je tam soutěž o 50000Kč. Budu ráda, když mě uvedete jako človíčka, který vám dal typ na tyhle stránky a uvedete při registraci můj mail: Rendoska@seznam.cz. Moc děkuji. Jinak od září by zaregistrovaným maminkám na těchto stránkách měl chodit mailem takový časopis o dětech. Tak uvidíme. Hezký den.

Ahojky, tak my jsme naštěstí parné dny přečkaly na horách, ve výšce nad dva tisíce metrů už se dalo normálně žít:o) Děti byly vytrslý z každý závěje sněhu, která ještě od zimy nestačila roztát (no my taky:o) a taky jsme vylezly k několika ledovcům a jezerům (přičemž nejkrásnější bylo Lai di Tuma neboli Tumasee - na to se se mnou schodnul i manžel, takže jde o nestranný názor:o))) Akorát jsme měli smůlu, že kdykoliv jsme se k nějakému jezeru konečně dohrabali, tak zašlo slunce za mraky, začal vítr.....takže jsme se zase oblíkly a šli dolů:o) Taky jsme si jaksi zapomněli vzít krosničky (no to je celkem podstatný nedostatek), takže po jedné jízdě s Croozerem jakožto kočárkem, která byla opravdu vysilující, začal Kuba ťapkat sám a nestačila jsem se divit kolik toho ušel - a to šel většinou v čele, nechávajíc starší sourozence kdesi vzadu. Jednou jsme to změřili pomocí navigace (v Alpách totiž nenajdete kilometrovníky ale na turistických značkách je psán pouze čas) a ušel dobrých 13 km:o) Nechápu jak je to možné, když tady jdeme k doktorce, která je za humny snad hodinu:o))) No a já jsem nosila Andulku v šátku, nejprve jsem se hrozila, že to neuchodím, ale ono to šlo celkem v pohodě, nemůžu si šátek fakt vynachválit, zajímavé, že v klokance jsem stejně starého Kubu nikam nedonesla. Je to fakt patent:o)))

Koukám Sev, že ty sis tentokrát u rodičů opravdu "užívala". Nebylo by to tvoje zdraví už na nějakou imunoterapii? JInak naši zákazníci by určitě měli radost z toho jakou má o ně někdo starost:o) Neboj my sami víme nejlíp, jak a co si můžeme dovolit. Takže vzhledem k tomu, že skutečně sezóna je, tu prodává mamča s ještě jednou prodavačkou, byť za cenu toho, že zásobování je díky naší nepřítomnosti vcelku nepravidelné. Ale mě už to tolik nepálí, pro mě je důležitější si s dětma užít prázdniny a přizpůsobit je jim a ne naopak, než to jestli tu má někdo na výběr dva nebo deset druhů těstovin:o))) Beztak jsme nasadili laťku zbytečně vysoko a při návštěvách konkurence jsem klidná, páč i když nám toho třeba třetina chybí, stále máme tak dvakrát víc druhů zboží, než ostatní krámy v okolí:o)) Ale aby sis nemyslela, že se nějak flákáme, já si svou práci musím beztak udělat, jen na to mám místo týdnů tří jenom jeden. Když k tomu připočtu vybalení a následně zase zabalení na dofču, tak se tu rozhodně nenudím:o) A musím říct, jak naše cestování buďto u moře nebo na horách dělá s Kubovým ekzémem úplný divy:o)

Zdeni, díky za přání k narozkám a Kubovu svátku, já zase opožděně přeju Jituli všechno nejlepší k jejím narozeninám:o)

Jo a Sev, to ranní vstávání a brek je u nás doma stejný, tedy bylo by, pokud bych Kubu hned po probuzení tahala z postele. U nás se musí nejdřív pořádně "zatáhnout pupík" (omlouvám se, to je mamčin výraz, taky ho moc nechápu:oD), neboli si s Kubou třeba aspoň na chvilku lehnout, pomazlit se, povídat si a pak se teprve leze z pelechu. NO ale nevím jeslti jsem dobrý rádce, u nás je ranní vstávání a oblíkání taková dlouhodobá záležitost, dost často si začneme třeba v pyžamu s něčím hrát a až po čase mi dojde, že bych měla jako zodpovědná matka všechny převlíct a udělat jim snídani. Ale když ono se nechce, pak se vstane a už začíná ten kolotoč:o)

Jitull, no chtěla jsem Janušince napsat něco podobného:o))) Jen nevím jestli by se našel někdo, kdo by mě dal řidičák, to by si asi na triko nikdo nevzal:o)))

Jani jsem ráda, že tě tu zase vidím:o) Ten tvůj počítač a internet, to jsou pěkný zlobidla:o)

Ahoooj, ty jo, ted mě vůbec napadá, že jsem tu od svatby vůbec nebyla.

Tak to vemu od začátku, dodatečně přeji všem oslavencům narozeninovým i svátečním vše nej nej.

Ty jo, vždyť svatba byla v květnu a je srpen?????? Jsemn ostuda.
No takže počasí na obřad bylo super, zrovna bylo 14 v kuse hnusně a mi se viděli v těch našich šatech do zahrady někde v síni, no ale nakonec přesně 20. května vylezlo sluníčko, bylo krásně teplo, svítilo nám na obřad a ještě nás nechalo nafotit pár fotek a zalezlo. Pak jsem jeli domů pro tašky, hodily je do auta a vyrazili na Šumavu na dovču. Ta byla samozřejmě taky báječná, ale jen co jsme přijeli tak nám umřela pavlovo mamča, už jsem to čekali dlouho, šlo to rychle z kopce, nakonec jsem byli rádi, že jsem tu svatbu stihli, aby o tom věděla.

No pak začali prázdniny a mé já měla narozky a můj manža mě překvapil, nebo spíš dokonale vyšokoval. Pořídil mi auto, nový chevrolet spark, taky přidám fotku. No takže jsem mohli za tak krásného počásí s matesem vyrážet na výlety. Když bylo hezky byli jsem celý u vody, ráno jsem zbalila tašku a přijeli až večer, dokonale opálení, vyblbnutí. Budu vám připadat jako blázen ale tyhle teploty 30+ to je něco pro mě, to bych mohla celý rok.

Od 1. září jdu do práce, v srpnu se dovím jestli mi vemou Matesa do školky o ty tři měsíce dřív, nebo budu vyběhat jesle. Naštěstí ho bude odvádět Pavel, mě by asi vykrvácelo srdce.

No to by bylo ode mě asi všechno, co se zdraví týče, před týdnem jsem prodělai všichni průjmy, včetně psa. A jen co to přešlo, malej se pravidelně ve dvě ráno budí a zvrací, včera neměl véču a stejně toho vyzvracel tolik, že mi to nešlo do hlavy. No naše doktorka je samozřejmě v klidu, jinak to asi ani neumí. Prý to přejde, asi ji vyměním už mě s tím docela se..

Bubu, to je dobře, že už máš nohu v poho, v těch pařácích by to byola asi síla.

No to je asi vše, jsem se teda vypsala.Jdu přidat ty fotky.

Ahoj, ahoj! My jsme doma, dovča nás teprv čeká. Jenom jsem se po příjezdu od našich musela vzpamatovat. Plácala jsem se v depkách, no už je to o moc lepší, hodně odpočívám, kupodivu to docela jde, když nemusím ráno do školky, pospíme s holkama mnohdy do 9:30. Lenka přestala spát po o, takže vydrží ráno dlouho, Neli se budí několikrát za noc a ráno taky spinká, když jsem tam s ní. Jinak jsme měli honění po doktorech, očkování, takže toho bylo dost. Hlavně jsem teď pookřála, když se ochladilo.

Lenka je teď taťkův pomocník, když tu není Péťa, tak se cítí důležitě :o). No největší sranda je, jak krásně spolu s Pé´tou telefonují. Když volám Péťovi já, tak vesměs jen mlčí a čeká, na co se zeptám a odpovídá jednoslovně - ano nebo ne. Ale když dostane telefon Lenka, tak jí hned pálí jednu otázku za druhou, chechtají se spolu, vyprávějí si zážitky, no nádhera, fakt. To si vždycky sednu a koukám na ni a poslouchám a štěstím mám až slzy v očích :o).

Neli už má 8 měsíců (8 kilo a 2 zuby), 2x denně baští, jinak kójo. Akorát má hrozné trápení s kakáním, nemáte někdo radu? Švesky ani meruňky nepomáhají. Včera jsem jí i rozmixovala sušené švestky a nic. Tlačí, brečí u toho a nic :o(. Před pár dny se konečně postavila na kolínka, takže trénuje houpání, posunuje se tak, že se postaví na čtyři, 2x houpne a hups dopředu na čumák. A znova :o).