Diskuze :Diskuze : podle měsíce narození : listopad 2003

TAk budeme hromadně nemluvit o nedostatku místa :oDDDDD.

Pet, o nedostatku místa mi ani nemluv. My máme celou předsíň zastavěnou bednama a krabicema s manžovýma firemníma papírama, obálkama atd., v ložnici ve skříni samé šanony... Ale nejen firemní věci, i hračky atd. nám tady trochu přerůstají přes hlavu. Šiklo by se jedno velké skladiště. Teď momentálně mám problémy, kam se vrtnout se sušákem, protože v obýváku máme stromeček :o))). TAk se o něj přerážíme ve předsíni.

My se teď vrátili z procházky, no moc hezky tam není, kromě toho, že je tam tma :oDDD. Tak jsem užila svoji novou čepici. Jak na ni nejsem zvyklá, tak jsem si připadala divně, ale bylo mi teplíčko. Teď si tady dávám třešňový punč. Znáte to, od Kotányi? Vynikající! Je to směs (pro děti), která se zalije horkou vodou, já do toho teda vždycky trošku cmrdnu červeného vínka a je to vééééliká dobrota!

Koukám, že jste všichni unávštěvovaní :o)). My jsme už taky dorazili všechny zbytky jídel, takže jsem mohla udělat konečně normální oběd, aniž by to byla kalorická bomba. Ale kalorie doženu vánočkou a cukrovím, toho zatím přejezená nejsem. Letos kupodivu vítězí jiné cukroví než jiné roky a spíš takové ty jednodušší věcičky, tak si to hlavně musím napsat, abych příští rok věděla :o)). Jinak jsem letos opravdu spokojená s tím, jak jsem to všechno v pohodě zvládla, že jsem u sváteční večeře nebyla utahaná jak pes, i když s těma dětičkama je to občas strašně náročné.

Jinak pinďa je teda hrozný špión, už vloni vědátoroval, že Ježíšek používá na dárky naše mašle a letos se mě ptal, proč je budeme schovávat, tak jsem mu řekla, že stužky se vždycky hodí, třeba na dárky k narozeninám. V garáži mi před vánocemi samozřejmě zmerčil balící papíry, tak jsme je museli strčit na balkón, aby si je Ježíšek vzal. Takže u nás se před vánoci holt musejí papíry i krabice se stužkama dávat na balkón, aby Ježíšek mohl dárky zabalit... To bych nikdy neřekla, co všechno budeme muset kvůli dětičkám vymýšlet :oDDDDDDD.

Dobré ranko i od nás. To jsem se dnes krááááásně vychrupala, až do 9:30!!! Kopo, Tvůj příběh mě sice pobavil, ale dovedu si představit, jak Ti asi bylo. Likvidovat doma pak ten binec, to asi musela být lahůdka, co? No neboj, aspoň budeš vědět propříště, každá zkušenost je k nezaplacení ;o). No a jak to dopadlo, postaral se manža o dětičky???

Tak se nám venku zase ochladilo, naštěstí už přestalo pršet, tak snad vyrazíme i odpoledne ven. Já zrovna včera večer manžovi říkala, že bych brala vánoce ještě jednou. Ta sváteční večeře a pak to čekání, až zazvoní Ježíšek a jeho vyhlížení z okna... to jsou zážitky nejkrásnější. No nic, zase si musíme rok počkat. Zatím z okna vidím akorát přetékající popelnice, ani ten sníh nemíní dorazit :o(((.

Zdravím Vás všechny po svátcích. Kupovidu jsme živí a zdraví. Myslím, že Patrik skutečně blinkal jen z rozrušení, protože žádné další nečekané reakce se neobjevily.

Jitulko, co potřebuješ? Včera u kompu seděl manžel, tak jsem si nevšimla, že jsi mě sháněla. :-( Vzkaz od mne najdeš na ICQ, když tak brkni.

Li, se máš, taky bych hned vyrazila na hory. Ale nejdřív si musím pořídit lyžáky a lyže (manžel moje lyže vloni prodal a zatím jsem si nové nevybrala). Nejhorší je, že si nějak nemohu vybrat. Přeji Ti, aby jste si hory užili :-)

Lukino, udělala bych to samé. Když chtějí koledovat, ať si koledují u lidí, kteří takové zvyky drží. A pokud by to byla skupina cikánů neotevřela bych ani kdybych takový zvyk uznávala. Jistota je jistota. Na velikonoce otvíráme jen, těm lidem, které známe. Protože v posledních letech se tu rozmohla nová móda. Přijede "parta Pražáků" (podle SPZ aut) a vrhnou se na koledu. Ale chtějí jen čokoládové bonbony a dospělí alkohol. Děti se na koledu vrhnout a rozeberou v mřiku všechno, co jim nabídnete, kromě již zmiňovaných vajíček. Pokud jim nabídnete jen vajíčka, vezmou je, ale pak je najdete rozbité hned za plotem. Navíc je jich dost, když k vám vtrhne 30 lidí. K nám se naštěstí nedostanou, máme trhače. Jinak jsou děsně oražení a suverénně chodí do domů. :-(

Petruška zahájila nějaký protest, zatím jsem nezjistila proti čemu, ale večer odmítá chodit spát a zásadně usíná okolo půlnoci. Kde je moje hodná holčička, kterou jsem po vykoupání odesla do postýlky a která vzápětí spinkala. Pomoooc.

Ještě vám musím napsat, jak nás včera polovička vzala na procházku. Moc jsem se těšila. Mělo mě varovat, když řekl, že jdeme do lesa za hřibitov. Cesta tam byla v pohodě. Pak jsme se vraceli a já chtěla jít přes obec, kdežto manžel, že půjdeme zadem, že to je skoro stejně daleko. Ještě teď si nedávám, že jsem netrvala na svém. Prošli jsme lesem, pak jsme šli po polní cestě. Jenže pak jsme dorazili k místu, kde cesta skončila. Tam kde původně byla, se najednou objevilo nově zorané pole. A hned vedle hromada hnoje. Bohužel v té chvíli to už opravdu bylo blíž přes to pole, tak jsme se vrhli do oračky. Na boty se nám lepila hlína. Každý jsme nesl jedno dítě, takže jsme se bořili ještě o několik centimetrů hloub. Když jsme přebrodili pole, nadávala jsem jako špaček. Byli jsme jako prasátka, hlínu do půli kalhot, boty nebyli k poznání. :-( Pokračovali jsme po cestě, děti už chtěli jít sami. tak jsme jim to dovolili, jenže pak na cestě začaly být kaluže a naše milované dětičky nenapadlo nic jiného než každou kaluží projít. Petruška se za jednou kaluží složila do bláta a Patrik jí následoval za chvilku. Jediné, co jsem si v té chvíli přála být doma, aby nás nikdo nepotkal. Jenže to jsme museli absolvovat ještě část cesty po silnici. A podle zákona schválnosti zrovna jeli lidi z kostela. Domu jsem došla už se slzami v očích. Děti jsem nechala tatínkovi, aby se o ně postaral, když naplánoval takovou skvělou procházku. A příště už na žádnou procházku do lesa nejdu. !!!!!!